Kognitivní religionista Armin W. Geertz v Brně - O čem je řeč

13.12.  2011 v 18:00 prosloví v  Budově "J" Filozofické fakulty MU v Brně (Jaselská 18, vstup před Gorkého 7) svou veřejnou přednášku Armin W. Geertz (univerzita Aarhus), jeden z nejvýznamnějších představitelů tzv. kognitivní religionistiky. O čem je řeč?

Ideje o syntéze přírodních a humanitních věd zažily v posledních dvou desetiletích mimořádný rozmach, který v určité podobě stále trvá. Snaha poskytnout přírodním vědám na jedné straně pevný základ stran poznatků o podobách lidské kultury, cenný zejména pro neurovědy, humanitním oborům na straně druhé pak otevřít nové perspektivy pohledu na kulturní specifika, je pochopitelná a souvisí především s prudkým rozvojem poznatků o lidském mozku.

Religionistika (anglicky "Study of religion", "Study of religions", "religious studies", případně "Science of religion") obecně je oborem, který zkoumá náboženství jako lidský fenomén a nezajímá se o to, existují-li "za" tímto fenoménem nějaké božské či jiné entity. Už z toho plyne, že religionistika nijak nesouvisí s teologií, s níž bývá často mylně zaměňována.

Kognitivní religionistika, jak název napovídá, přistupuje k předmětu svého studia - náboženství - jako k fenoménu vycházejícímu z evolučně vyvinutých vzorců lidské mysli.

Univerzita v Dánském Aarhusu patří k předním světovým centrům kognitivní religionistiky a závěry zde prováděného výzkumu do značné míry ovlivňují mj. směřování Ústavu religionistiky při filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Mezi metody brněnských religionistů se tak vedle tradičních přístupů ke studiu náboženství zařadil také experiment nebo zkoumání funkcí konkrétních mozkových center.

Kognitivní religionistika v současné době představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících pohledů na rozmanitý fenomén náboženství. Jako taková samozřejmě nalézá a řadu kritiků a oponentů, kteří poukazují na značný redukcionismus (kognitivní religionistika ale ani nemůže zkoumat všechny stránky, podoby a vlivy jevu, který nazýváme jako náboženství), na problémy, s nimiž se setkává biologický determinismus při snaze vysvětlit rozdílnost lidských kultur, a to i v rámci velmi podobného vnějšího prostředí nebo na problematičnost převádění výsledků experimentu, v němž figurují současníci, na hypotézy týkající se chování raných lidí dnešního typu. Kognitivní religionisté povětšinou odpovídají poukazem na pomalý postup biologické evoluce, zároveň se ale i v rámci kognitivní religionistiky objevují tendence vnímat vztah genetické výbavy a kultury jako komplexnější. Zlé jazyky pak mluví o návratu k Lamarckismu...

V současné éře ovšem snahy o částečnou rehabilitaci "Lamarckova" pojetí evoluce nejsou ničím vyjímečným a zdá se, že debata nad vztahem genů a kultury bude ještě dlouhá. Není divu, že i v rámci kognitivní religionistiky se vedle klasického přístupu reprezentovaného například antropologem Pascalem Boyerem [Boyer, 2002] objevují hypotézy vycházející z pojetí Michaela Tomasella [Tomasello, 1993] nebo Roberta Boyda a Petera Richersona [Richerson, Boyd, 2005]. Z hlediska historie vědy je kognitivní religionistika stále v letech nezralých malin, a to navzdory tomu, že někteří kladou její vrchol na konec devadesátých let. Výzkum náboženství v perspektivě evolučního vývoji lidského mozku je stále zejména příslibem.

Pokud něco jako náboženství vůbec existuje...

Edit:

Navzdory hloupoučkým lžím jistého diskutujícího, který se vydává za absolventa kdovíjakých univerzit, předpokládám ale, že vychodil maximálně střední školu (neví ani, jak zní anglický ekvivalent českého termínu "religionistika"), univerzita Vermont (v originále The University of Vermont) existuje a má tyto oficiální stránky: http://www.uvm.edu/

Profesor Luther H. Martin je profesorem právě na této univerzitě: http://www.uvm.edu/~religion/?Page=martin.php

a kognitivní religionistika samozřejmě má své heslo na anglické wikipedii: Ne pod nesmyslným termínem "cognitive religious", ale zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Cognitive_science_of_religion

Wikipedia hlásí, že článek potřebuje po formální stránce vylepšit, čehož se předpokládám ujme někdo mnohem povolanější než já.

Hypotéza o záměně prof. Luthera Martina a reformátora Martina Luthera je samozřejmě komická vypovídá jen o omezenosti obzorů diskuzního lháře (nebo hlupáka). Jediné, v čem má pravdu je, že jsem v diskuzi vinou překlepu na klávesnici zprznil jméno antropologa Pascala Boyera a v článku uvedl špatný rok vydání jeho knihy: Chyba v mých poznámkách a lenost sáhnout pro knihu do poličky:)

Tento edit sem dávám výhradně pro zvídavé čtenáře diskuzí (vím, jsem hodně naivní, když kalkuluji s možností, že by na blog mohl zabloudit nějaký místními blogovými poměry nezasažený zvědavec). Doufám, že nikdo soudný by exotům z diskuze nevěřil ani bez dodatků, ale pro každý případ...