Do voleb společně, po volbách každý za sebe!

Volby skončily, zapomeňte! Zapomeňte na volební spolky a koalice. Každý politický subjekt vstupující do Poslanecké sněmovny, bude usilovat o svůj podíl na moci ve státě podle svých představ, pro sebe a svou budoucnost. 

Ve volbách nikdo nezíská takovou podporu voličů, aby mohl sestavit jednobarevnou vládu. Ve volbách získá podpou až jedenáct stran a hnutí, i když se voličům sděluje, že jich bude maximálně osm. SPOLU a PISTA je sice společenství pro volby, ale nedá se očekávat, že by voliči třeba ODS "kroužkovali" na volebních lístcích někoho jiného než své kandidáty, stejně jako třeba příznivci STAN nebudou "kroužkovat" kandidáty Pirátů. Právě volba stranických kandidátů  bude rozhodovat o počtu poslanců pro jednotlivé strany, a to bude také  rozhodující pro povolební vyjednávání. Tam už nebude jednat hromadně SPOLU nebo PISTA, ale samostatně ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN a to s ostaními ve volbách úspěšnými, ale i mezi sebou navzájem..

Povolební vyjednávání mohou být tedy velmi složitá. Dá se předpokládat, že ANO, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN získají dohromady něco okolo 60% z celkového počtu možných hlasů. Řekněme, že 10% odčerpají strany, které se do sněmovny nedostanou, takže zůstane k dispozici 30% pro další vážné uchazeče o křesla v Poslanecké sněmovně. Nikdo nepochybuje o minimálně 12% pro SPD Tomia Okamury, a tak už zbývá jenom 18 % pro ČSSD, KSČM, Přísahu a Trikoloru. Protože pro vstup do sněmovny je potřeba získat minimálně 5%, tak to vypadá, že na jednu z těchto stran se nedostane. Pokud ovšem voliči nebudou až tolik štědří k některému z favoritů, nebo bude méně "propadlých" hlasů.

Vyjednávat o budoucí vládě a budoucím vedení poslanecké sněmovny tedy bude 10 - 11 subjektů. Kdo bude prezidentem pověřen sestavením vlády, o tom s největší pravděpodobností rozhodnou voliči svými preferenčními hlasy.na volebních lístcích. Čím blíž jsou volby, s tím větší opatrností se jednotlivé strany vůči sobě vymezují. Tím není řečeno, že se jednotliví politici nevymezují vůči sobě jako osoby. Strany svými představiteli mluví o tom, s kým mohou po volbách spolupracovat a s kým ne. Pokud jde o to ne, tak se zdá, že malý koaliční potenciál má ještě nedávný favorit voleb, a to Piráti. Ze SPOLU zaznívá, že nebudou spolupracovat s ANO. Jenže ANO pokud jednat bude, tak nebude jednat se SPOLU, ale s těmi, kdo SPOLU tvoří, a s kým má na některé věci stejný názor. Např. s lidovci to může být rodinná politika, kde se KDU-ČSL bude těžko porovnávat třeba s TOP 09,  s ODS to může být blízký názor na nebezpečí ilegální migrace nebo na přijetí eura, kde se ODS s TOP 09 úplně neshoduje, se STAN se může ANO shodnout třeba na otázce financování regionů, s ČSSD to může být udržení zaměstnanosti v souvislosti s uplatňováním GREEN DEAL atd. Zkrátka, o možných povolebních kombinacích, by se dalo hodně široce spekulovat. Tak široce jak bude velký počet stran a hnutí v Poslanecké sněmovně, a kolik z nich bude schopno vytvořit budoucí vládu. Čím menšímu počtu se podaří najít shodu na budoucím vládnutí, tím efektivnější a občanům prospěšnější to vládnutí bude. Ve dvou nebo ve třech se shoda na cokoliv najde snáz, než v pěti nebo šesti.

Občané zvolí své zástupce v očekávání, že budou hledat cesty k prosperitě, bezpečí a sociálním jistotám, a že při naplňování svého mandátu budou mít vždy na mysli zájem těch od nichž mandát získali. To by měla být alfa a omega všeho povolebního konání.