Demokracie nebo mediokracie

Demokracie je v překladu vláda lidu prostřednictvím zvolených zástupců. Mediokracie je nový pojem, kdy směr neurčují politici vybraní občany ve volbách, ale skupiny, které si unesli média pro ovlivňování politiky.

Zpravodajská redakce České televize se značnou měrou „zasloužila“ o volební výsledek bývalé vládní pětikoalice, ale svým zpravodajstvím nadále zůstává viditelně na její straně.

Dění doma i v zahraničí komentují pro ČT lidé, kteří se publicistice tak úplně nevěnují jako své profesi, nebo se v ní pohybují velmi krátkou dobu, nebo o politice učí. Viditelně jde o lidi stejného smýšlení jako mají ti, kdo je před mikrofony a kamery zvou.

I hosté do diskusních pořadů jsou často vybíráni z řad příznivců politiky, která v minulých volbách neuspěla.

Zatím spíš opatrné diskuse ke změnám ve financování veřejnoprávních médií, snaha o důslednější kontrolu nakládání s veřejnými financemi a úvahy o tom, zda je důsledně dodržován „vysílací“ kodex, jsou do veřejného prostoru předávány jako pokus o ohrožení nezávislosti a nestrannosti veřejnoprávních médií. Jenže vystupování některých mediálních prominentů zejména ve zpravodajství a publicistice zrovna nenapovídá o tom, že by byli vzorem nestrannosti a nezávislosti.

K nějakým změnám už s Novým rokem v České televizi došlo. Bylo by zajímavé zjistit, zda tím došlo i ke změnám stávajících voličských preferencí jejích pracovníků, jako to udělal časopis Německého svazu novinářů, který zveřejnil, koho by volili redaktoři tamní veřejnoprávní ARD, která má zohledňovat názory všech Němců. Výsledkem bylo, že u redaktorů vyhráli ti, kdo u Němců ve volbách totálně prohráli.

Se změnou vlády, může dojít i na změny ve vztahu k současnému vedení veřejnoprávních médií. Může skončit, pokud už neskončilo, období „vzájemného porozumění“ mezi vládou, veřejnoprávními médii a většinou i Petrem Pavlem. Přitom je nepochybně každý přesvědčen, že veřejnoprávní média jsou pro všechny a nejenom pro někoho.

Většina občanů určitě sledovala novoroční proslovy předních politiků. V jednom z nich Petr Pavel prohlásil, že bude pečlivě sledovat, aby vláda nedělala kroky k porušování demokracie. Od člověka, který za minulého režimu pečlivě sledoval, aby kroky vyznavačů demokracie neohrožovali tehdejší vládu, je to prohlášení docela odvážné. Navíc, když demokratické principy jsou u nás pevně ukotveny jak domácími ústavními principy, tak naším začleněním do mezinárodního demokratického společenství. To určitě na Hradě všichni ví a tak proč o tom pochybovat.

Petr Pavel ve své řeči prostě jenom neskrýval svou nespokojenost s výsledky říjnových voleb a proto své novoroční vystoupení koncipoval tak, aby se obdobný výsledek už příště neopakoval.

Několik hodin před vystoupením Petra Pavla, vystoupil se svou řečí k občanům také předseda vlády Andrej Babiš se svým přáním občanům a s vizemi své vlády.

Zatímco Petru Pavlovi se ze strany veřejnoprávních médií dostalo velkého pochopení, tak k vystoupení Andreje Babiše byl dán velký prostor ke kritickému hodnocení.

Někdo někde řekl, že demokracie začíná být nahrazována mediokracií. To jest, že média velkou měrou vytváří atmosféru ve společnosti, která se pak přetváří v reálnou politiku.

To by si měli uvědomit všichni, kdo mají média v rukou, a kdo jim je do rukou dal. Oni by měli pečlivě sledovat, jak je s tímto stále mocnějším nástrojem nakládáno. A jde li o veřejnoprávní média nebo média veřejné služby, tak to musí dělat ti, komu občané vložili do rukou vládu svých věcí. Těm musí skládat odpovědnost nejenom za to, co se děje v oblasti podávání informací.