Nevím, ale párkrát už se mi stalo, že jsem někomu pomohl jen tak. Měl jsem z toho tak maximálně dobrý pocit. A už jsem ho pak ani nikdy nepotkal ani o tom nikde nevyprávěl ani nepsal. Není to příklad opaku toho, co tvrdíte?

Taky se mi to stávalo a stává. Myslím si, že takových lidí je více. Každý dobrý člověk a možná i každý nedobrý člověk (dobrost a nedobrost jsou jen relativní pojmy) někdy něco takového udělal.

Ten maximálně dobrý pocit a radost, že někomu jinému je teď lépe, je pak člověku odměnou, i když to kvůli žádné odměně neudělal.

K R Á S N Ý   Č L Á N E K ! ! !  Jak to, že jsem ho neviděl dříve ? Úžasný!!! SUPER, nemám slov a děkuji za něj!! samozřejmně moje skromná karmička - snad potěší

Pěkný článek na složité a zajímavé téma.

Altruismu pochopitelně nemusí být a zpravidla by ani neměl být altruista ad absurdum. Tak jako matka v letadle v případě výpadku vzduchu v kabině nejprve má nasadit masku na dýchání sobě a teprve až pak svému dítěti, tak i správný altruista se musí starat předně o sebe a až pak pomáhat jiným. Altruista ad absurdum by brzo umřel a nemohl by pak pomáhat jiným.

Podobně je to vlastně i s egoismem. Egoista ad absurdum by rychle přišel o všechny své blízké, přátele atd., buď by ho opustili nebo by je sám zlikvidoval, a pak by nešťastný žil sám.

Jardo, tohle je "pravda" tak napůl - tedy dle mého názoru. Činnost pravého a skutečného altruisty je přímo podpořená reakcí jeho okolí. On vyvolává v realitě přímé tvoření a to na sebe strhává jeho podporu tak, že on o ni vlastně žádat nemusí, protože koná ve jménu stvořitelova plánu. Okamžitě dostává podporu okolní reality. Ale tohle jen a jen v případě, že skutečně tvoří. Jinak o něho pečováno není. Skutečný altruista myslím nemůže zemřít protože ovládá umění tvoření a osnování reality tedy materializaci myšlenky. Nemohu tedy s Tebou Jardo souhlasit, že by brzo umřel, tedy samozřejmě pokud se bavíme skutečně o pravém altruistovi.

O tom, že všichni chceme uspět není pochyb. Podle mne ten altruismus souvisí s tím, kde cítíme hranici mezi úspěchem vlastním a úspěchem společenství do kterého náležíme (viz hmyz). Tu hranici máme samozřejmě každý někde jinde a podle toho konáme.

..a to je právě, dle mého názoru, kámen úrazu Honzo, že chceme uspět..

! Zajímavý příspěvek. Ono by možná stačilo, kdybychom si každý uvědomili že nejsou jen kategorie příjemné nepříjemné, ale i kategorie prospěšné a neprospěšné - hodnoceno následky v různém časovém horizontu.

     Požadavek na plně altruistické chování v normální době mi přijde jako silně ujetý a tedy nefunkční.

     Za prolhanost a   vy ... ču ...ra ... nost    politiků si můžeme sami. Tolerujeme jim to.

Typickým altruistou v diskuzích na iDnes je klikač Provaz. Ten altruismus projevuje mínusovými kliky u všech, které, jak sám říká, nenávidí až do sebezničení. Touto obětí přináší lidstvu objektivní pokrok a záchranu před názory euroskeptiků a antisocialistů zejména. Pro cenzory: souvisí s tématem přímo, nejste-li schopni si všimnout altruistického stalkera.

Svobodníku, Svobodníku, chlapče jeden hloupý, nepoužívej raději slova, u kterých si nejste jist jejih významem - stalker je označení člověka, který vás ponásleduje, zatímco PAN (pro vás a další vám podobné odpadky) Provaz jen podle svého vkusu, rozumu a povahy (všechno mnohem lepší než v případě entity zvané svobodník) hodnotí vámi zcela svobodně a věřejně šířené žvásty, kteréžto, pokud je zde dobrovolně šíříte, mohou (a buďte si jist, že budou) být po přečtení i když by to stačilo zacílit na jméno) označeny mínusem s čímž by i něco jako vy mělo počítat. A zase lžete, chlapče hloupý, (ostanějako téměř vždy), nikdy jsem ani nenaznačil, že y mi váš živočišný druh stál za sebemenší námahu, natož za sebezničení

Františku, karma, děkuji. Takovýto blog tady chyběl. Moc pěkné.

Můj druhý pokus

Altruismus nemá v politice co dělat. Jednak čistě altruisticky chovající se lidé musí být psychicky nemocní (k čemu je třeba člověk, který by rozdal celý svůj majetek a pak se nechal živit jinými?), jednak obecné blaho není altruismus, ale kompromis mezi zájmem mým, zájmem spoluobčana a zájmem státu.

Politici se samozřejmě snaží před volbama "altruisticky" rozdávat z cizího, ale nevím, jestli bych jim to uznala. 

Cha cha. Chudák politik se před volbama altruisticky rozdá a kádrová komise mu to neuzná:)))

Vynucenej altruismus, já padnu:) Altruismus je to, co jste popsal a ještě bych doplnila, že to musí být bez jakéhokoliv prospěchu vůči poskytovateli. Altruistické činy se nesmí dělat z žádného úhlu pohledu kvůli sobě. Ani pro svůj dobrý pocit:) A nemůže to být vynucené:) Takže spíš otázka - existuje vůbec nějaký altruismus? Podle mně v tomhle článku označujete za altruismus něco, co jím vůbec není. Kupříkladu pouhé instinktivní chování některých druhů:) Ono by to totiž mělo být vědomé. Vědomé, dobrovolné a úplně bez přínosu poskytovateli:))

Žádná kádrová komise neohodnotí, zdali poskytovatel ze svého činu něco neměl. 

Miluj Pána Boha svého vždy z celého srdce svého, z celé duše i mysli své, ze vší síly i moci své.

Miluj též bližního svého tak jako sebe samého, ne pro sebe, leč pro něho a pro Pána Boha svého.

Každý na to vždy pamatuj, obojího se přidržuj, abys chráněn všeho zlého došel království věčného.

Makroekonom Mieses není a nemůže být autoritou stran motivace lidského chování, neb to je zcela mimo jeho odbornost.

Makronom Mises ve svém díle neříká jak mají lidé jednat, ale prokazuje jak lidé  jednají a nezabývá se tím, zda toto jednání je v souladu s nějakou morálkou.   Jestli jsem něco nepřehlédl, tak v  celém díle nenajdete jeden jediný hodnotový soud.