Válka má jména. Jak Rusko řídilo konflikt na Ukrajině už od roku 2014

Ve chvíli, kdy nová česká vláda relativizuje ruskou agresi a mluví o „obou stranách“, je nutné vracet se k faktům. Tento text ukazuje, kdo válku na Ukrajině skutečně řídil, organizoval a rozpoutal i s jmény, funkcemi a důkazy.

Jak se rodila válka na Ukrajině: od Majdanu k řízené invazi

V únoru 2014 se v Kyjevě lámaly dějiny. Zima, dým, barikády a pocit, že Ukrajina stojí před volbou: buď moderní stát se zákony a volbami, nebo návrat do prostoru, kde rozhoduje Moskva.

Kreml od první chvíle vyprávěl jednoduchý příběh: „Západ udělal puč, a Rusko nemělo na výběr.“ Jenže když se člověk podívá na konkrétní kroky, konkrétní zbraně a hlavně konkrétní lidi, začne to vypadat jinak: ne jako spontánní místní vzpoura, ale jako hybridní operace řízená z Ruska.

1) Majdan: domácí protest, který Moskva využila jako záminku

Euromajdan byl masový občanský protest. Politicky různorodý, někdy chaotický, ale domácí. Ať už měl Západ jakékoli sympatie, neposlal na Ukrajinu jednotky a nezabral území.

Rusko ano. První byla rychlá operace na Krymu a anexe. Pak se roztočil druhý děj: Donbas.

2) Donbas 2014: občanská válka se hroutí na jménech

Propaganda ráda říká: „To byli místní, horníci a traktoristé.“ Jenže v klíčových rolích se objevují lidé, kteří nepřipomínají spontánní místní samosprávu, ale spíš export bezpečnostního aparátu a násilí.

A tohle je pro čtenáře nejdůležitější: když konflikt skutečně vzniká jako občanský, jeho vládaa velení nevypadá tak, že se v něm hromadí důstojníci a operativci s vazbami na ruské struktury nebo lidé se zázemím v šedé zóně.

Kdo to nastartoval a vedl na začátku

Igor Girkin (Strelkov)

Bývalý důstojník ruské tajné služby (FSB), jedna z nejdůležitějších postav startu ozbrojené fáze. Později se chlubil, že „stiskl spoušť“ války, že kdyby jeho skupina nepřešla hranici, lokální nepokoje by vyšuměly.
A mimochodem: v Rusku byl v roce 2024 odsouzen k vězení za „extremismus“ (po kritice Kremlu). To je docela ironie: člověk, který pomáhal rozjet válku, skončil v kleci, když se stal nepohodlným.

Alexandr Borodaj

Ruský občan, v roce 2014 premiér samozvané Doněcké lidové republiky. Západní média už tehdy psala, že jeho výměna za „víc místní tvář“ měla snížit dojem, že povstání řídí Moskva.
Později se pohyboval v ruské politice, přesně ten typ kariérní dráhy, která spíš připomíná „kádrovou práci impéria“ než osud náhodného regionálního aktivisty.

Vladimir Antjufejev

Bývalý důstojník OMON a dlouholetý šéf bezpečnostních struktur v Podněstří (další proruská separatistická entita). V roce 2014 ho Moskva poslala dělat pořádek na Doněcku. Atlantic Council to popsal přímo jako vyslání staré kgbácké ruky, která umí řídit bezpečnost a represi.

Váleční podnikatelé a velitelé z ruského prostředí

Arsen Pavlov (Motorola)

Ruský občan, který sloužil u ruské námořní pěchoty a bojoval i v Čečensku. Na Donbasu vedl prapor „Sparta“, proslul brutalitou a obviněními z mučení a zabíjení zajatců.
Zemřel při výbuchu v Doněcku v roce 2016. Typický konec polního velitele v prostředí, kde se loajalita řeší bombou v chodbě.

Michail Tolstych (Givi)

Velitel „Somálského praporu“, známý z videí s týráním ukrajinských zajatců (Doněcké letiště). Ukrajinské lidskoprávní zdroje ho přímo spojují s mučením a propagandou strachu.
Tenhle detail je podstatný: nejde jen o boj, ale o systém násilí na okupovaných územích. Únosy, mučení. Evropský soud pro lidská práva popisuje u konfliktu praxi únosů, mučení a zabíjení.

Igor Bezler (Bes)

Separatistický velitel v Horlivce, v roce 2014 veřejně vystupoval jako ruský podplukovník a Ukrajina ho spojovala s násilím a únosy. Jeho profil řeší i materiály Evropského soudu pro lidská práva v rámci velké mezistátní kauzy.

Politické vedení okupovaných území: z šedé zóny do ruské státní struktury

Denis Pušilin

Postava, která je pro pochopení „projektu Donbas“ až symbolická: před politikou byl spojen s MMM (pyramidová hra/ponzi schéma). Od roku 2018 stojí v čele DLR a po ruské anexi byl začleněn do ruského politického prostoru (vazby na Jednotné Rusko).
Tohle není občanská správa regionu, to je kádrová linie loajality: kdo drží okupované území, ten drží moc. A kdo drží moc, ten dostává ochranu a kariéru.

Igor Plotnickij

Klíčová tvář LLR v letech 2014–2017. Nejde o to, co tvrdil v médiích; důležité je, že LLR a DLR fungovaly jako kvazistáty závislé na Rusku: financování, zbraně, kádry, řízení.

Kdo to řídil nahoře: Surkov a model „řízeného konfliktu“

Jméno, které se v analýzách vrací, je Vladislav Surkov, kremelský politický operátor. Úniky označované jako SurkovLeaks a následné rozbory (včetně RUSI a Atlantic Council/DFRLab) popisují model, jak Rusko vede řízený konflikt: seznamy lidí, práce s politickými projekty, tlak na ukrajinskou vnitřní politiku, koordinace.
Tady je fér říct: úniky jsou vždycky sporný typ důkazu. Ale když je vedle nich dlouhodobý vzorec reality v terénu (kádry, zbraně, velení, logistika), zapadají do obrazu až nepříjemně dobře.

Jeden hřebík do rakve pro mýtus občanské války: MH17 a řetězec velení

Kdykoli někdo řekne „občanská válka“, je správné se ho zeptat na MH17. Na tom případu je vidět, že v separatistickém prostoru operovali lidé s vojenským výcvikem a s vazbami na ruské struktury. Bellingcat už v roce 2017 publikoval detailní OSINT rekonstrukci přesunu systému Buk spojeného s ruskou 53. protiletadlovou brigádou.
A média dlouhodobě popisují, že mezi obviněnými byli právě lidé z ministerstva obrany DLR a vojenské rozvědky separatistů, včetně Girkina.
Austrálie pak v roce 2023 uvalila sankce i na osoby spojené s odpovědností za MH17 a výslovně zmiňuje velitele ruské 53. brigády, která měla Buk dodat.

Tohle není místní občanský konflikt, tohle je válečný ekosystém, do kterého vstupují ruské jednotky, zbraně a lidé s vojenským profilem.

Co se dělo na okupovaných územích: vláda strachem a filtrací

Když se řekne okupace, mnoho lidí si představí jen frontu. Jenže okupace je hlavně správa civilního života: kdo může mluvit, kdo zmizí, kdo podepíše papír, kdo projde filtrací. Evropský soud pro lidská práva v mezistátní věci Ukrajina a Nizozemsko vs. Rusko popisuje praxi únosů, mučení a zabíjení civilistů i vojáků.

A právě tady se znovu vrací význam těch jmen: Antjufejev jako bezpečnostní profesionál, velitelé typu Motorola/Givi jako tvář teroru, a politické vedení typu Pušilin jako civilní kabát pro režim, který stojí na násilí.

Závěr: nejde o interpretaci, ale o odpovědnost

Debata o tom, kdo za to může, se často utápí v dojmech a motivech. Jenže u války na Ukrajině máme něco lepšího než dojmy: jména, funkce a řetězce velení.

Když se podíváme na začátek války na Donbasu, vidíme: že ozbrojenou fázi konfliktu nespustili místní politici, ale lidé s minulostí v ruských bezpečnostních složkách (Girkin, Antjufejev), že vlády samozvaných republik vedli ruští občané, kteří se po splnění úkolu plynule přesunuli zpět do ruského politického prostoru, že klíčové vojenské jednotky vedli profesionální vojáci nebo váleční podnikatelé s vazbami na Rusko (Motorola, Givi, Bezler), že na okupovaných územích byl zaveden systém moci založený na represích, únosech a mučení, nikoli na vůli obyvatel.

Tohle nejsou náhodné shody okolností. To je model řízeného konfliktu, který Rusko použilo už dříve a který na Ukrajině dovedlo do plnohodnotné války.

Proto tvrzení, že šlo o občanskou válku nebo že Rusko nemělo jinou možnost, není alternativní názor. Je to popření odpovědnosti agresora.

A právě o to v ruské propagandě jde: ne vysvětlit, ale rozmazat, ne hledat pravdu, ale rozptýlit vinu, ne odpovědět na otázku kdo začal, ale navodit dojem, že pravda je někde uprostřed.

U války ale žádný střed neexistuje. Existuje rozhodnutí použít sílu, lidé, kteří ho realizovali, a stát, který je kryl, vyzbrojoval a politicky řídil.

A ten stát má jméno, Ruská Federace.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––-

Seznam použitých zdrojů

Řízení konfliktu z Ruska, hybridní operace https://www.atlanticcouncil.org/blogs/ukrainealert/russia-funds-and-manages-conflict-in-ukraine-leaks-show/
https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/occasional-papers/surkov-leaks-inner-workings-russias-hybrid-war-ukraine
https://static.rusi.org/201907_op_surkov_leaks_web_final.pdf
https://www.bellingcat.com/news/europe/2017/07/17/mh17-open-source-investigation-three-years-later/

Přímé OSINT/forenzní rekonstrukce ruské vojenské účasti (Ilovajsk) https://forensic-architecture.org/investigation/the-battle-of-ilovaisk

Mezinárodní soudní a institucionální zdroje k porušování práv a odpovědnosti Ruska

https://hudoc.echr.coe.int/fre?i=001-222889
https://hudoc.echr.coe.int/fre?i=002-14493

MH17 – odpovědnost a sankce https://www.foreignminister.gov.au/minister/penny-wong/media-release/sanctions-persons-involved-downing-flight-mh17
https://www.bellingcat.com/app/uploads/2017/07/mh17-3rd-anniversary-report.pdf

Personální výměny a snaha maskovat ruské řízení https://www.theguardian.com/world/2014/aug/08/russian-resigns-ukrainian-head-donetsk-peoples-republic
https://www.theguardian.com/world/2014/aug/20/rebel-leaders-replaced-eastern-ukraine

Rychlé profily klíčových osob (pro čtenáře, co si chtějí dohledat kdo je kdo)

https://en.wikipedia.org/wiki/Igor_Girkin
https://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Borodai
https://en.wikipedia.org/wiki/Arsen_Pavlov
https://en.wikipedia.org/wiki/Denis_Pushilin