Malý úvod do ekonomie a etiky podle Rothbarda

Když se řekne ekonomie, většina lidí si představí grafy, čísla a složité modely. Rakouská škola, jak ji rozvíjeli Murray N. Rothbard a Ludwig von Mises, však začíná úplně jinde. U člověka. U jeho rozhodování. U jeho jednání.

Člověk jedná proto, že chce dosáhnout určitého cíle. Volí mezi možnostmi a používá prostředky, které má k dispozici. Tyto prostředky jsou vždy omezené, a proto si musí vybírat. Kdyby nebyly omezené, nebylo by třeba rozhodovat se a ekonomie by vůbec nevznikla. Tato jednoduchá myšlenka je základem celé ekonomické vědy. Jak upozorňuje Mises, člověk se snaží svým jednáním dospět k lepšímu stavu, než v jakém se nachází (Mises-Lidske-jednani).

Z této skutečnosti plyne důležité rozlišení, které bývá v běžné debatě přehlíženo. Existují tvrzení, která pouze popisují svět, a tvrzení, která hodnotí, co je správné nebo špatné. Ekonomie patří do první skupiny. Neříká, jaké cíle mají lidé mít, ale zkoumá, jaké prostředky vedou k jejich dosažení. Etika naproti tomu hodnotí samotné cíle. Pokud tedy ekonom říká, že určité opatření povede k určitému výsledku, neznamená to, že tento výsledek zároveň schvaluje.

Ekonomie jako věda o lidském jednání stojí na jednoduchém pozorování. Lidé mají různé preference. Každý si cení jiných věcí. Právě proto vzniká prostor pro směnu. Pokud dva lidé zjistí, že každý má něco, co ten druhý oceňuje více, mohou si polepšit oba. Směna proto není hra s vítězem a poraženým. Je to proces, ve kterém obě strany dobrovolně získávají. Souhrn těchto dobrovolných směn nazýváme trhem.

Trh tedy není místo ani instituce. Je to způsob spolupráce mezi lidmi. Tam, kde je směna dobrovolná, nikdo nezvyšuje svůj prospěch na úkor druhého pomocí násilí. To je čistě ekonomický poznatek. Neříká nic o tom, zda je trh morálně dobrý. Pouze ukazuje, jak funguje.

Rothbard na tomto základě buduje širší ekonomickou teorii. Vychází z několika jednoduchých principů a postupně z nich odvozuje celý systém. Ekonomie je podle něj logická struktura, která vyrůstá z axiomu lidského jednání . Tento přístup se nazývá praxeologie a stojí na přesvědčení, že zákony ekonomie lze odvozovat logicky, podobně jako v matematice, nikoli pouze pozorováním dat.

Zvláštní pozornost věnuje Rothbard otázce monopolu. Běžně se má za to, že monopol vzniká tehdy, když je firma příliš velká. Rothbard však ukazuje jiný pohled. Skutečný problém nevzniká z velikosti, ale z privilegia. Pokud stát brání ostatním vstoupit na trh, vzniká monopol v pravém slova smyslu. Pokud firma uspěla díky zákazníkům, je součástí trhu, nikoli jeho popřením.

Doposud jsme se pohybovali v oblasti ekonomie. Nyní přichází druhá část, etika. Abychom mohli říci, co je správné, musíme si zvolit určité hodnoty. Libertariánská etika, kterou Rothbard rozvíjí, staví na jednoduchém principu. Je nepřípustné iniciovat násilí proti jinému člověku a jeho majetku. Násilí je přípustné pouze jako obrana. Tento princip je překvapivě blízký běžnému morálnímu cítění.

Jakmile jej však začneme důsledně aplikovat, dostáváme se k závěrům, které mohou být pro mnohé nepohodlné. Pokud je nepřípustné použít násilí proti člověku, který se žádného násilí nedopouští, vyvstává otázka, jak hodnotit instituce, které tak činí systematicky. Například zdanění je vynucená transakce, při níž jednotlivec nemá možnost odmítnout. Ekonomie sama o sobě tento problém neřeší. Pouze ukazuje jeho důsledky. Etika pak rozhoduje, zda je takové jednání přijatelné.

Zde se ekonomie a etika propojují. Pokud je cílem společnosti omezit násilí, ekonomie poskytuje návod, jaké instituce jsou s tímto cílem slučitelné. Dobrovolná směna, tedy trh, je s tímto cílem v souladu. Naopak zásahy, které směnu nahrazují donucením, tento cíl narušují. Jak upozorňuje Mises, žádný systém nelze dlouhodobě postavit na konfiskaci a násilí.

Rakouská škola tak nabízí pohled, který je v mnoha ohledech náročný, ale zároveň velmi systematický. Odděluje fakta od hodnot. Ukazuje, jak lidé jednají, a nechává na čtenáři, aby si odpověděl na otázku, jaká společnost je podle něj správná. Právě v této kombinaci ekonomie a etiky spočívá její síla.

Použité zdroje: Murray N. Rothbard, Zásady ekonomie – Odkaz: Od lidského jednání k harmonii trhů; Murray N. Rothbard, Etika svobody – Odkaz ; Ludwig von Mises, Lidské jednání – Odkaz: Pojednání o ekonomii; Walter Block, Obhajoba neobhajitelného – Odkaz. Všechny knihy lze bezplatně stáhnout na přiložených odkazech. Článek prošel gramatickou a stylistickou úpravou pomocí AI.