Lékař, který vás zná celý život.

Nebude to tak dlouho trvat a každý z nás bude mít svého osobního AI doktora. Nepůjde přitom jen o technologickou hračku. Může to být jedna z největších změn v historii medicíny.

Ještě před několika lety by to znělo jako čistá science fiction. Lékař, který je vám k dispozici kdykoliv během dne i noci, zná váš zdravotní příběh od narození a sleduje vaše tělo prakticky nepřetržitě. Jenže vývoj umělé inteligence, nositelné elektroniky a domácí diagnostiky naznačuje, že se tato představa začíná poměrně rychle přibližovat realitě. Je docela možné, že během jedné nebo dvou generací bude mít každý člověk svého osobního digitálního lékaře.

Současná medicína je totiž stále z velké části reaktivní. Člověk jde k lékaři až ve chvíli, kdy se objeví problém. Umělá inteligence může tento princip postupně obrátit. Její hlavní úlohou nebude nemoc léčit, ale včas odhalit, že se k ní tělo začíná přibližovat. Osobní AI doktor bude mít přístup k dlouhodobým zdravotním datům, bude znát genetické predispozice, rodinnou anamnézu, životní styl, spánek, stravu i fyzickou aktivitu. V určitém smyslu půjde o lékaře, který vás bude znát lépe než kterýkoliv specialista, protože bude mít k dispozici nepřetržitý obraz fungování vašeho organismu.

Takový systém se pravděpodobně nebude zaměřovat jen na jednu oblast medicíny, ale na celkové fungování organismu. Na prvním místě bude prevence. AI bude sledovat dlouhodobé trendy a upozorní na změny, které mohou signalizovat vznik metabolických problémů, srdečních potíží nebo neurologických poruch. Velkou roli bude hrát výživa, protože právě ta patří mezi nejvýznamnější faktory zdraví. Umělá inteligence bude schopna analyzovat reakce těla na jednotlivé potraviny a postupně vytvářet velmi individuální doporučení. Další oblastí bude fyzická kondice a pohyb. Systém bude sledovat zatížení organismu, regeneraci, kvalitu pohybu i držení těla a dokáže upozornit na chyby, které mohou vést k bolestem nebo zranění. V určité míře může fungovat i jako fyzioterapeut nebo jako nástroj pro sledování neurologických změn, například prostřednictvím analýzy spánku, řeči nebo jemé motoriky.

To všechno je možné jen díky tomu, že lidské tělo se postupně stává zdrojem nepřetržitého toku dat. Už dnes běžné chytré hodinky měří srdeční rytmus, pohyb nebo kvalitu spánku. Další generace zařízení bude sledovat mnohem více parametrů, například krevní tlak, hladinu glukózy, metabolické změny nebo stresové reakce organismu. K tomu se přidají domácí diagnostické nástroje schopné analyzovat krev, moč nebo mikrobiom. Umělá inteligence pak tato data porovná s rozsáhlými databázemi medicínských poznatkú a dokáže odhalit i velmi jemné změny, které by při běžné návštěvě ordinace zůstaly skryté.

Velkou výhodou tohoto přístupu je možnost zachytit nemoc v jejím úplném počátku. Mnoho zdravotních problémů se vyvíjí dlouhé roky bez výrazných příznaků. Pokud však systém sleduje drobné změny v biologických signálech, může na ně upozornit mnohem dříve, než si člověk vůbec všimne, že se něco děje. Zdravotní péče se tak může posunout od léčby k prevenci. Další výhodou je skutečná personalizace medicíny. Lidé totiž reagují na stejné podněty velmi rozdílně. To, co jednomu prospívá, může druhému škodit. Umělá inteligence může postupně vytvořit individuální model fungování konkrétního organismu a podle něj navrhovat vhodný režim.

Zároveň ale nepůjde o bezproblémovou revoluci. Jedním z největších témat bude ochrana soukromí zdravotních dat. Informace o zdraví patří totiž mezi nejcitlivější údaje, které o člověku existují. Bude proto zásadní, kdo tato data vlastní a kdo k nim může mít přístup. Dalším problémem může být přílišná důvěra v technologii. Člověk by mohl začít věřit algoritmu více než vlastní zkušenosti nebo doporučení lékaře.

Je proto pravděpodobné, že osobní AI lékař nebude lidské lékaře nahrazovat, ale spíše doplňovat. Bude fungovat jako nepřetržitý zdravotní průvodce, který dokáže upozornit na problém a pomoci člověku udržovat zdravý životní styl. Samotná diagnóza a léčba zůstanou ještě dlouho v rukou lidí.

Přesto je dost možné, že se zdravotnictví v příštích desetiletích změní více než za celé předchozí století. Pokud bude mít každý člověk nástroj, který mu pomůže sledovat zdraví průběžně a včas upozorní na rizika, může se medicína konečně posunout k tomu, co by mělo být jejím hlavním cílem. Ne léčit nemoc, ale zabránit tomu, aby vůbec vznikla.