Dotační kultura Národního plánu obnovy na Ministerstvu kultury

Žijeme v době dotační. Velká část finančních prostředků, které jsou určeny pro municipality, je hromaděna ve fondech a přerozdělována za účelem podpory evropských či národních politik.

Jedná se o zdroje, které v municipalitách chybějí. Ty totiž svými veřejnými rozpočty, které plní především sdílené daně, nejsou s to pokrýt všechny potřeby údržby a rozvoje, obnovy a investic do svého majetku, pestrosti života ve městech a obcích. Městům a obcím či jimi zřizovaným organizacím tak nezbývá, než se celého dotačního dění účastnit a dotační tituly i přes nejrůznější nejen administrativní překážky využívat. Na administrátorech dotací je pak obrovská odpovědnost – nastavit systém tak, aby byl spravedlivý a transparentní; účelný; srozumitelný, určitý a jednoznačný. I zde sdělovaná aktuální zkušenost jen potvrzuje mé dlouhodobé přesvědčení, že by k oživení ekonomik a řešení dlouhodobě negativních trendů z mnoha důvodů přispělo zrušení řady dotačních titulů a uplatnění jinak často na půdě evropských strategií skloňovaného principu subsidiarity.

Dlouhodobý nedostatek financí v oblasti investic do kultury má zájem řešit Evropská komise v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. V České republice je strategickým dokumentem, který vychází z evropského nástroje, Národní plán obnovy. Jeho celkový objem činí 7 035,7 mil. euro (179,1 mld. Kč). Komponentu nazvanou Rozvoj kulturního a kreativního sektoru, která má přispívat k řešení potřeby podpořit obnovu kulturního a kreativního sektoru, které byly těžce zasaženy pandemií COVID-19 (sic!), má v gesci Ministerstvo kultury. V rámci iniciativy pro Rozvoj regionálního kulturního a kreativního sektoru byla alokovaná částka 3,4 mld. Kč ve třech výzvách: 1) Mapování a tvorba regionálních strategií kulturních a kreativních odvětví, 2) Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center - velká centra (s alokací 2,7 mld. Kč) a 3) Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center - malá centra.

Město Zábřeh leží na severní Moravě, z hlediska dotační geografie ale ve značně znevýhodněném místě. Mimo oblasti štědře dotované Fondem spravedlivé transformace či oblasti ITI (ITI – Integrované územní investice, Integrated Territorial Investments), v našem kraji ITI Olomoucké aglomerace, které mají významné finanční zdroje oproti zbytku republiky. Více než polovina Olomouckého kraje včetně území ORP (obce s rozřířenou působností) Zábřeh se sice nachází ve Strategii regionálního rozvoje ČR 21+ vymezeném hospodářsky a sociálně ohroženém území (tzv. HSOÚ), za tímto typem území ale zatím i přes nejrůznější diskuse a intervence žádné výrazné finanční prostředky neputují. Určitou vlaštovkou může být deklarovaný záměr Olomouckého kraje tyto regiony podpořit. Dále, i když jistě ne závěrem, k dotační geografii: sídlo má více než 10 tisíc obyvatel, což je další omezení pro řadu dotačních výzev.

„Finance budou, chystejte projekty.“

To je věta, kterou spolu s dalšími starosty často slýcháváme na nejrůznějších setkáních se členy vlády, představiteli ministerstvech či státních fondů. Jaká je ale skutečnost? Město Zábřeh dlouhodobě chystalo rekonstrukci kulturního domu tak, aby splňoval požadavky na moderní kulturní a kreativní centrum regionu Zábřežska. Tedy projekt jako vyšitý pro výzvu Ministerstva kultury, rozvoj kulturního a kreativního sektoru.

Přípravu projektu, administraci žádosti či první kolo hodnocení v rámci Olomouckého kraje, nyní přeskočím. Pro každého žadatele je důležitý výsledek, ten byl pro město Zábřeh negativní. Projekt s celkovým rozpočtem 125,7 mil. Kč a žádostí o dotaci ve výši 87,9 mil. Kč nebyl doporučen k podpoře. Při bodovém hodnocení by panovalo očekávání, že projekt nezískal dostatečný počet bodů, když přece již splnil všechny formální náležitosti a nebyl z hodnocení vyřazen. Po čase se mi ale podařilo získat bodové hodnocení a vyplynul z něj rozpor mezi přiděleným počtem bodů a projekty vybranými k podpoře.

NÁZEV PROJEKTU	POČET BODŮ CELKEM	POŘADÍ AKCÍ	PODPORA
Vědecká knihovna Olomouc - stavební úpravy objektu Červeného kostela	97,03	1	ANO
Nové kulturně - kreativní centrum Uničov	91,90	2	NE
Kulturní a kreativní centrum Zábřežsko	89,07	3	NE
MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC - VÝSTAVBA KULTURNĚ EDUKAČNÍHO CENTRA	83,77	4	ANO
Přestavba KASC na Kulturní a kreativní centrum v Prostějově	70,77	5	NE

Zdroj: Hodnotící matice projektů a Výsledky výběrového řízení.

Odůvodnění?

Rozpor mezi celkovým bodovým hodnocením a projekty vybranými k podpoře nebyl nikde v procesu hodnocení zmíněn a už vůbec nebyl vypořádán. Slovní komentář k projektu Kulturní a kreativní centrum Zábřežsko dokonce nesprávně uvádí, že projekt „nedosahuje … kvality nejlépe hodnocených projektů doporučených k podpoře“, přitom jeho bodové hodnocení je vyšší (89,07 bodů), než projekt umístěný v pořadí akcí až na 4. místě (83,77 bodů), který byl nakonec k podpoře vybrán. Bodově je na tom také lépe, než některé podpořené projekty v rámci celé České republiky. Předpokládáme, že kvalita projektu je vyjádřena bodovým hodnocením, alespoň to se přece u nastavení parametrů bodového hodnocení a procesu hodnocení očekává. Projekt uvedený na 4. místě naopak nedosahoval takového stupně projektové přípravy, který by nepředstavoval riziko nezvládnutí výstavby a uvedení do provozu dle pravidel programu, do konce roku 2025. Podotýkám, že je toto riziko nedostatečné projektové přípravy a nečerpání prostředků Nástroje pro oživení a odolnost u projektu podpořeného ze 4. místa tabulky aktuální i dnes, v říjnu 2024 teprve probíhá veřejná zakázka na zhotovitele s termínem dokončení 360 dní od zahájení. Stupeň projektové přípravy byl nakonec taktéž součástí matice bodového hodnocení, i z toho důvodu tedy záměr skončil až na 4. místě žebříčku akcí (a potřeboval „pomoci“).

Kvantitativní a kvalitativní kolo hodnocení

V jednom z posledních dokumentů (říjen 2024) Ministerstvo kultury vysvětluje rozpor konceptem kvantitativního (zřejmě tedy bodového, čísly vyjádřeného) a následného kvalitativního (?) hodnocení. Co dodat? V bodovém hodnocení se přece přidělují body za kvalitativní kritéria projektu, resp. se číselnou hodnotou (kvantitativně) vyjadřuje kvalita projektu dle hodnotících kritérií tak, aby bylo možné jednotlivé projekty na základě předem stanovených kritérií porovnat a seřadit. Hodnotící komise se jistě může nad celkovou tabulku zamyslet, ale tato tabulka by snad měla objektivně vyjádřit kvalitu projektů za účelem jejich srovnání, resp. stanovení pořadí akcí. Přidělené body jsou snad určující, když i pravidla zmiňují situaci v případě dosažení stejného počtu bodů u dvou projektů a tabulka obsahuje sloupec „pořadí akcí“, ne jen součet bodů. Mohou být pravidla nejednoznačná?

V komunikaci s Ministerstvem kultury se objevovalo povzbuzení k hledání dalších finančních zdrojů pro náš záměr kulturního a kreativního centra Zábřežska. Předpokládám, že za tím nebyla jízlivost či špatný vtip. Pokud nebyl úspěch v dotačním řízení velkých kulturních a kreativních center, nabízela se možnost využít výzvy Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center – malá kulturní a kreativní centra. Zde jsme ale narazili na další překážku, podmínku maximální hranice 10 tisíc obyvatel. Z tohoto důvodu nebylo možné projekt města Zábřeha do této výzvy ani podat. Podotýkám, že s nastavením této hranice, kterou považuji za neodůvodněnou a diskriminační, nesouhlasila Asociace krajů České republiky či Svaz měst a obcí ČR, byť se na jejich vyjádření Ministerstvo kultury odkazovalo. Pro město Zábřeh tak vzniklo další bílé místo v možnosti čerpání dotací.

Cílem Nástroje pro oživení a odolnost má být oživení a odolnost. Na mě ale v jedné své větvi působí dojmem nekončícího dokončování nedokončeného Kafkova románu. Nezbývá, než se ptát. A čekat.