Socialismus, bývalého společenství RVHP pevně zasekl svůj dráp do mentality Blízkého východu. Sám Stalin a jeho politika socialisticko-komunistického impéria posilovala svůj vliv, jak politický tak i ekonomický, na Arabském poloostrově. Jediný broblém byl, a hlavně je v té skutečnosti, že arabské státy mají většinou nerostné suroviny, které chtějí ovládat mezinárodní monopoly. No a za těchto nerovných podmínek se jen ukazuje bída lidu, na rozdíl od KAPITÁLU, ekonomického byznysu.
Bída a lesk socialismu, islámu.
Co nás spojuje v dnešních nejistých dnech je chudoba, bída lidu. Je to živá, je to skutečná pravda, která nás nutí přemýšlet, zda nás současné vlády, zde na zemi neokrádají o samou podstatu lidského bytí.
- Národy v Africe, Blízkém východě, Evropě apd. se bouří ze samé podstaty bídy, nenaplnění univerzálních občanských i lidských práv, včetně nespokojenosti s vlastní vládou. A přitom vlády zde v západní Evropě, se chovají, jako by se jich to netýkalo. Tahle zaslepená, škodlivá politika má ovšem velice zhoubný vliv na život lidu, který se nemůže lidsky rozvíjet, protože otrokářský státní socialismus, plodí sociální stát, který neumí tvořit KAPITÁL. Podobné je to i ve státech, kde je hlavní silou islám. Musíme si uvědomit, že bez přijmu z nafty, by tyto státy neobstály v konkurenci na trhu KAPITÁLU a následném zajištění oprávněných potřeb lidu.
Srovnej.
Kultura, bydlení, práce, mzda, potraviny. Obrovské sociální rozdíly v rámci Evropy, USA, Afrika, Latinská Amerika, je dostatečnou ukázkou neschopnosti řídit státy, založené na socialismu, přerozdělovacím otrokářském systému. Co je tedy příčinou, těchto nelidských podmínek, které nutí lid, všude zde na zemi se vzbouřit a jít do ulic, i za cenu ztráty lidských životů???
Závěr:
Je to beznaděj a nemožnost volně dýchat, na základě utažených šroubů v oblasti občanských i lidských práv. Někdo může namítnout, máme přece svobodu?? Ovšem ta svoboda bez práce, bez důstojné mzdy,bez možnosti mít vlastní dostupný byt a založit si tak rodinu, vlastně ztrácí smysl samé podstaty života.
Ztrácí se určitá spokojenost s vlastním životem (osudem) a vlády v Evropě pro svoji státní byrokracii nelitují finančních záplat, na rozdíl od slabé mzdy, kterou KAPITÁL nemíní dotovat. Na jednu stranu je to dobře, ale na druhou stranu si stát i KAPITÁL vytváří revoluční náladu. Je to podobné, jako když se rojí včely, čeho je moc, toho je příliš.
Staněk František Fanuel
