- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Naši Furianti se nezapřou a s Kecalem na scéně se odvíjí jedna tragikomedie za druhou. Stát má problémy a politici (kecalové) se dohadují, jako na jarmarku. Nic proti kolotočům a prodeji marcipánu, ovšem každý za sví soudruzi- socialisticko- komunisticko- nomenklaturní okrajová nezbedná skupino.
Ne každý je tak zkorumpovaný, jako náš domácí politik, který se nestydí lhát před lidem a ještě si za to nechá zaplatit.
Historie jak se říká jsme si vychovaly otesánka, který neustále pláče, že má málo, že chce pod jednou a nebo pod druhou záminkou přidat. Myslí se ne nějakých sto korun, ale rovnou několik desítek tisíc korun ve prospěch politika.
Čím si politik zaslouží takovou pozornost, asi je to tvor nadán jasnozřivostí a zdravím úsudkem, který je schopen garantovat prospěch státu a nebo je to obráceně? Tedy ve smyslu já na bráchu a brácha na mně.
Máme prodanou chalupu a nevěsta je chudá jako myška od naproti, kde dávají lišky dobrou noc. Co je ale jasné je skutečnost, že tam ještě mají lišky, kdežto my máme akorát socialistický bordel. Ja vol. Frištenzi.
Stanek (Fanuel)
Další články autora |