Kapitál v čase rozpadu a konjunktura v nedohlednu. 2010

Ekonomické změny, které je nutné činit po letech lží,  chce Nečasová vláda zhustit do kosmetických úprav. Už několik let je, ovšem veřejným tajemstvím, že na dluh , jak stát tak i občan nejde donekonečna žít a po bujarém veselí nutně musí přijít kocovina. Smutné je jen to, že ti, co opět nesou ekonomickou a politickou odpovědnost se z ní vyvlékly a dnes bez bázně i hany ženou stát do dalších ekonomických turbolencí, které nejsou vyrovnány konjunkturou. Je víc než jasné, že politika s ekonomikou jsou úzce spojené nádoby a přesto se premiér a jeho tři partaje  ODS,TOP 09, VV ženou do neštěstí, protože bez změny socialistické ústavy po roce 1989 a odklon od sociálního státu není možná žádná zmněna, natož transformace k novému ekonomickému řádu, včetně vyspělé demokracie.

Země a správa jednotlivých států se výrazně řídí za pomoci korupce, jak ekonomické tak i politické a vede státy i  jejich nedemokratické státní  systémy k nenaplnění očekávání. Ať už je to v rovině odpovědnosti, morálky, tvorbě kapitálu, či vzájemné pomoci v činnostech ochrany přírodních zdrojů, které evidentně člověk zde na zemi totálně zničil.

Ano pokrok se nedá zastavit, ale koordinovaná spolupráce na poli vzájemné pomoci je to, co dnes chybí viz. malá OSN G8-G20 pro byznys a tvorbu kapitálu bez socialistických deformací ??? Ani náhodou je to naopak

Zajímavý úkaz se nabízí v dnešní době, kdy na jedné straně převládá socialismus ve státních zřízeních, včetně sociálního státu a na druhou stranu se státy ohánějí socialistickou demokracii (vláda lidu). Kdeže, ta vyspělá demokracie je?? My se k ní můžeme jen přibližovat postupnými kroky, ale děláme vše pro oddalování těchto kroků viz. Benešovy genocidní dekrety (sociální stát, ala socialismus) a pak se divíme ekonomickým kolapsům v různých regionech.

Ono je to spíš o vládě korupce, mafiánských praktikách a hlavně o ekonomické deformaci tvorby kapitálu.

I chytrým ekonomickým hlavám, někdy nedochází, že trh a tržní prostředí v EU a USA, včetně takz. rozvojových států je zdeformován tvorbou ceny služeb i výrobků(zrušení zlatého standardu).  Tato základní ekonomická poučka, že cenu tvoří hlavně nabídka a poptávka, ale nikdy (ne) žádná ochranářská politika různých států, která má dnes  za cíl globální krizi. Tato politika  sice v jednotlivých regionech ztrácí na významu (krize), ale to je dáno jen tím, že jejich výrobky, či služby mají odbyt, který je  dán jen vnitřním trhem a v menší míře vývozem do vyspělých států.

Chudoba, jako cíl ekonomického byznysu se tedy začíná jevit, jako obrovský spotřebitel na trhu (odbyt) a tak je dnes víc než zřejmé, že ty státy, které byly považovány za ekonomicky slabé (rozvojové) jsou dnes motorem růstu HDP a spotřeby. Jedná se hlavně o státy Ruská federace, Indie,Irán,Brazílie, China, Venezuela, Pakistán atd,  kteří se dnes sdružují v paktu za účelem oslabení dolaru, jako ústřední měny  KAPITÁLU. Na krátko jiná měna upoutá viz Euro, ale z dlouhodobého hlediska je to nesmysl.

Výhoda takto uměle vytvořeného  obrovského trhu je v tom, že  je i velkým odbytištěm služeb, zboží, osob,kapitálu.

Ovšem i  tak  se musí KAPITÁL v první fázi zdeformovat, včetně  jeho nesprávného nastavení viz. únor 1948-ČESKOSLOVENSKO, ale ve svém důsledku se z toho stane ekonomická troska viz RVHP.  A dnes EU, včetně její intervenční politiky. Kde na to brát a nekrást že??

Tento ekonomický, ale nestabilní moloch nemá žádnou sílu ani  možnost reagovat na vývoj trhu,  včetně tvorby cen, což bude mít a má za důsledek totální ekonomický krach, který nezachrání ani státní intervenční politika ba právě naopak. Závěr: recese, deprese pořád na místě(dolů) = stagnace na horu a dolů v etapách, joj konjunktura (nahoru) je tedy kde??? Asi na Cubě???

Stanek František Fanuel