Uz delší dobu uvažuji se vzdát blogování, jelikož situace s Ukrajinou nás polarizovala a došlo to tak daleko, že ti, kteří kritizují Ukrajinskou vládu jsou známkování tituly, nehodné lidské důstojnosti. Přesně podle hesla, „kdo není s námi, je proti nám“. Na tuhle hru nepřistoupím.Připomíná mi dost minulost.
Nebudu nikomu nic vyčítat, obviňovat, osočovat. Odcházím na protest proti vyloučení pana Fojtíka, neboť neveřím vysvětlení které dostal od pana Dvořáka. Napřed mu zakážou diskuzi a pak ho odsuzují za to, že se v článcích vyjadřuje k diskutujícím, kteří ho dnes a denně sprostě napadají s požehnáním redakce? To je terorizovaní. Nechat ho psát a nedovolit mu diskutovat? Kde to jste lidičky, zpátky v komunizmu? Nu nic naplat. Ukrajina nás pěkně rozdělila a tak nechť jsme rozděleni. Mně osobně je to opravdu jedno. Na štěstí vedu svůj vlastní život mimo zdejší blogy.
Nikdy jsem nechtěl ukončit psaní, i když jsem to už jednou udělal a pak se vrátil. Hlavně jsem však nechtěl ukončit moje blogování tímto způsobem. Ale musím. Prosím tedy redakci, aby mě vyloučili, aby mé jméno vyňali ze seznamu VIP a udělali vše, co udělali s panem Fojtíkem. Odcházím navždy. Tohle vylučování, nebo milostivé svolení ke psaní a jejich nucení k poslušnosti musí mít jakousi odezvu. Jsem tedy první. Odcházím se vztyčenou hlavou.
Těch pár příznivců to přežije a zbytek bude možná tančit na mém blogerském hrobě jako včera tančili u jakéhosi Barty v jeho odporném článku o vyloučení Petra Fojtíka. Pak se zapomene a život poběží dál. Mým příznivcům děkuji, odpůrcům také. Dovolili mi poznat lépe českou mentalitu.
P.S. Diskuzi netevřu. Beru tím šanci hlupákům k vyjádření jejich jeduplných názorů.
Frank Krejčí
