Stanislav Gross se dal na víru. Přiznal, že přijal Krista. O tom by se už dalo pochybovat ale řekněme, že se dal do spolku s církví a ode dneška, nebo ode dne, kdy přijal Krista už bude mluvit jen a jen pravdu pravdoucí, neboť lhát je hřích.
Čtu jeho slova v novinkách.cz a napadá mě je přeložit do správného českého jazyka, neboť za nimi vidím opět politika, nikoliv kajícího se křesťana, který přijal Krista. Všímejte si toho opatrného výběru jeho slov. Jak se ze všeho vykrucuje.
Gross: „Všem vám, kteří jste mi před x lety důvěřovali, a pak jste měli pocit, že jsem vás zklamal, vám se opravdu omlouvám. Je to něco, co cítím zapotřebí, aby zaznělo a šlo ze mě ven,“
Překlad: “Všem vám, kteří jste mi před x lety důvěřovali a které jsem podle vás krutě zklamal svým sprostým lhaním a vytáčkami se omlouvám. Je to něco, co mě doslova sere, že si o mně myslíte, ale já jsem lhal proto, že ve vysoké politice lže každý jako když tiskne. Proč ne já?
Gross: „Určitě nemůžu říct, že bych byl člověk, který by dělal jenom dobré věci. Jen věci, o kterých bych byl schopný s čistým svědomím říct, že to byly čisté věci. To prostě pravda není. A myslím si, že kdo dělá vrcholovou politiku, tak pokud chce být upřímný, tak tohle říct nemůže,“
Tak zde je to zavádějící, nejasné a těžko překladatelné. Ale pokusím se.
Překlad: „Jsem člověk který neudělal nic dobrého, prostě dělal jsem věci, o kterých bych s klidným svědomím nedokázal říct že byly čisté, ba naopak. Pravda musí ven, byl jsem hochštapler. A myslím si, že kdo dělá vrcholovou politiku, tak není upřímný, neboť je to od přírody gauner, ale prozradit to o sobě nemůže. Byl by to jeho politický pohřeb. (už po druhé se opírá o jednání jiných, tím sebe omlouvá)
Gross: „Kdybych se býval nebál otevřeně přiznat, že jsem ten byt financoval z poslaneckých náhrad, tak jsem se vyhnul tomu, že jsem se zamotal do takových polopravd a lží. A já to beru tak, že jsem prostě byl potrestaný za to, že jsem nemluvil pravdu,“
Překlad: “Kdybych se nezapletl do korupce, rozkrádání majetku státu a jiných machinací, tak jsem nemusel lhát a vymýšlet si historky o nemajetném příbuzném, nebo o penězích ušetřených z poslaneckých náhrad. Sobotkovi jste to ale odpustili, který použil stejné lži o poslaneckých náhradách, mně však ne. To mě rovněž žere.
Gross: „Samozřejmě jsem uvažoval, jestli mám být zostuzený politik, který zůstane tím s prominutím blbečkem, protože tak to kolem té kauzy toho bytu vypadalo, anebo jestli jít dál, a já to ani popírat nebudu, prostě využít nějakých kontaktů, které člověk má z té politiky,“
Překlad: Samozřejmě jsem nechtěl zůstat bez peněz a platit za toho blbečka z oné kauzy okolo mého bytu. Většinu mým korupčních výdělků požral byt a jiné výdaje, tak jsem se rozhodnul využít známostí z politiky, kdo by to neudělal, a vrhnul jsem se na další “podnikání” a sice začal jsem kšeftovat s akciemi firmy Moravia Energo. K těm jsem dostal nějaké “předběžné tipy” od patřičných známých a tak se mi podařilo bleskově vydělat několik milionů na přilepšenou. To víte, známosti jsou známosti. Měl jsem kliku. Přece jen ta politika mi nakonec posloužila.
Na závěr sice odmítnul hovořit o svém zdraví, které se zdálo novinářům podivné, ale o osobním životě se malinko rozpovídal slovy: „A v duchovním životě jsem taky prošel nějakým vývojem, přijal jsem Krista a žiju si takovým vnitřně svobodnějším životem,“
K čemu mu Kristus pomohl bylo lhát méně a svoji vinu omlouvat dalším manévrováním na hraně polopravd a lží. To je vše co tento pán dokazal. Proto si zaslouží jeho slova překlad, aby si snad někdo nemyslel, že když se vrhnul na víru, že teď mluví svatou pravdu. Něco málo přiznal, ale tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Frank Krejčí
