Doufám, že to není ono slíbené pokračování minulého článku. Jinak bych vám musel dát za pravdu 

Neni

Škoda, že ses přiznal Franku k té lsti. Já už Ti chtěl napsat, že všechna sláva polní tráva. Že správný bloger je masochista, že se musí těšit až ho někdo nazve kolaborantem nebo vlastizrádcem. Že pak je teprve ten pravý blogerský orgasmus. Hlavně, když píšeš o politice, tedy, musím upřesnit.

Priznal, nebot jsem nechtel lidi trapit do konce. ty jsi takovy zvlastni bloger, kdo te nezna, musi te bud milovat nebo nenavidet. Ty vis na ktere strane jsme ja. Ale jde ti to a ja ti jen preji blogerske uspechy.

Byl to jen pruzkum verejneho mineni. Nyni vim, kdo jak reagoval a kdo me vzal vazne a kdo provokuje za kazdych okolnosti. Schvalne jsem to napsal tak, aby to bylo co nejpradepodobnejsi. Dekuji za reakce. Zatouzil jsem zjisit, jak se bude tvarit verejnost na "uprimne" doznani blogera. Muselo to znit naprosto pravdive. Takovy maly trik. Omlouvam se ze jsem vas nachytal na lep. Ale pravdou je, ze tak jak jsem popsal sebe, tak se da popsat skoro kazdy bloger. Jeden vic, jeden mene. Takovi jsme my lide. Takovi jsou i diskuteri. Chteji za kazdou cenu dokazat ze jsou chytrejsi, vzdelanejsi, moudrejsi a napsali by "to" uplne jiak. Kazdy ma moznost. Kritizovat dokaze kaZdy, neco napsat ale ne. Omlouvam za tuhle moji past.  Nasel jsem zde mnoho z vas, kteri nepatri do te "bandy" o ktere psal pan Bocek. Nasel jsem tu dnes mnoho milych a hodnych lidi. Dekuji vam a uz se tim nezabyvejte, byla to ironie. Tak trochu...

Z toho si nic nedělejte, co s člověkem, který nemá žádné ego? Nepřežije ani mateřskou školku.

No presne tak. Ja ho mam, vy mozna take, kazdy. Priznat to ale nedokaze vetsina. Diky moc.

Velmi upřímné a pravdivé. Vždyť jste jen popsal to, co stejně nebo podobně cítíme všichni, kteří na blog přispíváme. Ale VY jste to řekl! Jste u mě frajer a smekám před Vámi!.

Rekl, myslel vazne ale za jinym ucelem. I vy jste se posunul vasim prizpevkem do me vlastni skupiny milych lidi. Diky.

Pane Krejčí, překvapuje mne, že ten článek ve vás vyvolal takovou odezvu a reakci. Vůbec nebyl o vás, nebo ano? Po přečtění tohoto jsem na rozpacích...

Dal jste mi inspiraci, ja to posunul trochu dal. Dekuji vam za zrcadlo, ktere jste pred nas postavil. Neuskodilo to, ale tak uz to byva. 

Že jsem pod tenhle blog lezl...! To jsem netušil, co ve Vás je, co Vás žene za uznáním a ještě to na sebe prozradit!? To se nedělá. Považte tu nudu, kdybychom všichni věděli o sobě všechno. To by stačilo se podívat, že blog píše Pepík a hned bychom věděli o čem to je. Nebo Jarda, ten nenapsal nikdy nic kloudného, bychom si řekli a Franta, ten to má krátký a Luboš, ten se nedá ani dočíst.

Tak nevím, když už vím o co Vám jde, jestli to hned nezapíchnu u nadpisu s Vaším jménem: aha, Frank, tomu jde o slávu a ještě se k tomu přiznal. Divný člověk.

ad nadpis....mám to přesně tak....proto píši jen zřídka...a....ubránil jsem se....jsem skvělý a skromný. Zkuste.

Když už jste se sám tak pěkně ocejchoval, co čekáte od nás ?

Ubohost, nafoukanost a nekontrolovatelna touha po slave jsou preci predpoklady k zalozeni blogu. Z jakeho duvodu si zalozil blog autor, na jehoz clanek reagujete, netusim

Fakt ne? Třeba na to někdy přijdete.