Musím hned na začatku vynést oslavu na počest ochranky Amerického prezidenta. Sice také zaváhali, a sice s Ronaldem Reaganem, ale i tak udělali vše co bylo v jejich lidských silách, aby útočníka ihned zlikvidovali a prezidenta ochránili. Byl to heroický krok a milý atentátník sedi v blázinci ješte dodnes. A kolik je to už roků? Já jsem byl v tu dobu ještě mladý kluk, tak je to dlouho. Čili ano, tak se jedná a ne to, co předvedli v Česku.
K tomuhle pokusu o protest, nebo o atentát, i když neměl ten buřič ostré náboje, je běžně brán v jiných zemích smrtelně vážně a nikdo by se ani neměl divit. Ať máme svého prezidenta rádi nebo ne, je to hlava státu, něco v tom státě představuje a jeho nekompromisní ochrana je tedy nutná. Prezident musí být, zákony musí být, vláda musí být, jinak by to byl jeden český bordel.
Česká ochranka však zaspala, nebo usnuli na vavřínech, to nevím, ale vím, že se zostudili na věky. Proto by si měli jeden druhému nafackovat, vzdát se svých pozicí a ihned je nahradit jinými, více ostrými chlapíky, kteří si musí uvědomit, že ochrana prezidenta vyžaduje nasadit vlastní život, je-li to třeba. Na to tam jsou a když to nechtějí dělat, pryč s nimi.
Kecy novinářům a směšné omluvy velitele ochranky, nebo jejich členů považuji jen za snahu se dostat z oprátky. Ani bych jim slovo nedal, tak to vidím já a nemluvím jen o tomhle prezidentovi, ani o minulém, ani o tom co nastoupí.
Protest který ten mladý neuváženec chtěl předvést byl rovněž jen štěkot psa pod špatným stromem, neboť kočka se schovává na tom vedlejším. Prezident nemůže zasahovat do všeho, nemůže ovlivnit do detailů jednání vlády, není tudíž přímo vinen vládními přehmaty. Je sice součástí státní mašinerie a jisté kroky mohl, nebo může usměrnit, leč vinit jen jeho za hromadné okrádání národa vládou je absurdní.
A ránu tomu dali tím, že ho nikdo nechňapl a nedal okamžitě do lochu. To mě rozesmálo nejvíc. Jako že, „no jo, vždyť to byly jenom kuličky, ostré to nebyly, všivák jeden, potřeboval by za uši.“ Nechali ho klidně odejít, chce tomu někdo věřit? No jistě že ano, tak se i stalo. Pak jim to došlo a tak ho po nějaké chvilce zatkli, to ani už není důležité. Jednou zklamali, zklamou opět. Tímto napsali „pozvánku“ jiným možným útočníkům, kteří si zamanou zastřelit prezidenta. Tím si udělali ostudu, udělali ostudu celému státu. Věřím teď, že se někde najde novinář, který tu ochranku setsakramensky ve světovém tisku zasměšní. Už v duchu čtu titulky jako, „Česká Republika, stát kde prezident neví ani dne ani hodiny“, nebo, „Jak český prezident skoro o hlavu přišel“, „Chcete zemřít rukou atentátníka? Staňte se českým prezidentem“. Ostuda, ostuda a ostuda. Jen tak dále, nový prezident bude mít veselo.
Frank Krejčí
