Taky metoda:

"Dobrý den, můžeme si promluvit?".  

"A kdo je tam?"

"Svědkové Jehovovi"

"A kolik Vás je?"

"Dva".   "Tak to si klidně promluvte".

Treba pozitivny pristup :-)

Ja som ich pozval dnu a povedal "OK, ukazte mi, co chcete ukazat". Po troch mesiacoch seriozneho biblickeho studia som im povedal: "No ale ja som ho nevidel, je mi luto..." Vzdali to. Jednoducho takzko mi je verit v sucasnom svete plnom vedy v nadprirodzene schopnosti niekoho. Inak musim povedat, ze to boli mili ludia. Len obsah dialogov po mojom skoleni nebol o viere, ale o beznom zivote a beznych starostiach. A preco som siel na biblicke studium? Mal som cas a bol som zvedavy. Ludia o nich vraveli, ze su nebezpecny a ze su sekta. A ze ignoruju niekoho, koho sa im nepodarilo dostat na "vieru". Nuz, ani jedno z toho nie je pravda. Su to ludia, ktori veria, neraz beru podporu v nezamestnanosti, ale pracuju pre "dobro". Podla mna by sa mali viac venovat charite a nie otvarat inym oci s nadejou na vecny zivot. No ale vsetci v nieco verime.

S vámi se Váš přítel nenudí, přeji pěkný den

Bavím se!

a tleskám tvému stylu, je to paráda to číst!!

jinak

Aby to tady nebylo jenom o zlych psech a mezilidskych vztazich. Jednou takhle po noci stravene v laborce s kapalnym He a bzucicim strojem jsem se rozhodl ze pujdu domu pesmo. Hlava jak skopek, venku hezky, kolem Michiganskeho jezera je krasne (jinak jsem jezdil na kole nebo autobusem). Nekde v puli cesty jsem trochu odbocil do zastavby a takrikajic zakufroval. Na krizovatce kde jsem si mlcky ujasnoval kde je v tom pravouhlem mravenisti sever, abych se doma trochu vyspal, ke mne pristoupil mladik, beze slova mi vrazil do ruky knizku vazanou v ornamentalni kuzi a se zlatou orizkou a pak spustil nejaky bozi proslov (v jazyce anglickem), na ktery jsem vubec nereagoval, nicmene knizku jsem vrazil pod pazi a hocha nechal na rohu, nebot mi prave doslo kde je postel. Cili cele to probehlo bez jedineho hlasku z mych mluvidel a to "Pane nejste z Moravy" co na mne zkousej Prazaci nebo "German?" co tady neni aplikovatelne. Doma jsem kouknul do tej knizky a ona byla v cestine. Fcil mudruj clovece!

Pěkný

"Jednu partu Svědků Jehovových jsem odehnala historkami z hematologické kliniky, kam chodím darovat krev" To určitě muselo zabrat rychle Jehovisté jsou špína a odpad.

V Anglii

V Anglii mají místo Jehovistů lidi, kteří chodí po bytech a nabízí změnu poskytovatele elektřiny. Ti, co to mají dražší, než co máme teď, nás většinou nutí podepsat a ti, co to mají levnější nám nikdy tarif nezmění (člověk podepíše a pak se na něj prostě vyserou). Začínám v tom tušit čertovinu. Každopádně - teď dám jídlo, panáka Becherovky a jdu napsat nějaký článek! Už týden nic, kurňa!

Re: V Anglii

No tak to je jak když doktory pořád obtěžují prodejci farmaceutických firem. Doktoři z toho ale něco maj - propisku, bloček, večeři. Co já mám sakra z jehovistů ? :) Jinak, Mílo, máš zprávu na faceb.

chodi tady taky

nebavit se, rict ze nemam cas, rozloucit se, a zavrit dvere. Popripade ani neotevrit. Je jedno jestli vi ze jsem doma nebo ne, nejsou zvani a navsteva vyzadana neni.

Re: chodi tady taky

motýlku, renátka je pěkná holka, bůhví kdo za ní chodí. Někteří dotěravci jsou holt nápaditý a vydávat se za jehovistu není až tak blbej nápad

nejvíce otravná návštěva

Na netu odsouhlasili, že to je Jehovista s Herbalifem.....

To už bych asi vzal do ruky i brokovnici

Re: nejvíce otravná návštěva

nejvíc otravná návštěva?

Přece ta co zvoní vytrvale a chce si opsat stav elektroměru, nebo vodoměru.

Tak jo...

Článek zajímavý, jako stížnost, ale zbytečná... Je zarážející kolik lidí by potřebovalo nácvik asertivity. Na zvonek si dejte : Svědci Jehovovi, nezvoňte! A máte klid.

Re: Tak jo...

Andrejko, myslíte to dobře, ale já si nebudu dveře ověšovat dveře cedulema, jasně jsem vyjádřila přání, aby ke mně již nechodili a oni to opakovaně nerespektujou. Nezlobte se, ale fakt mám nárok bejt hodně naštvaná! Napsala jsem si článek a trochu se mi teda ulevilo :oD