Byl jsem na tom podobně

Jednou jsem si prošel seznam direct debits na účtě a říkal jsem si, že je toho dost. Greenpeace, Oxfan, British Red Cross a ještě cosi. Dohromady asi 50 liber. Tak jsem to zrušil a nechal jenom British Red Cross (prý jsou hodně efektivní). Během následujících dvou měsíců mi milé organizace volaly snad dvakrát týdně, proč že jsem zrušil přáspěvky a že mi direct debit s radostí obnoví. Na jednoho týpka jsem byl i sprostý (chudák, ale jistě na to byl zvyklý). Dorazil mě British Red Cross, když mi volal zažátkem ledna, že prý potřebují prachy na Gazu a jestli bych mohl zvýšit příspěvek. No ale nakonec mě stejně přemluvil, tak jim teď měsíčně sypu 15. Ach jo. Snad to jde na dobrou věc.

Daně

Nemůžu si pomoct, ale při každé zmínce o dobročinnosti si vzpomenu na svoje daně. Nechápejte mne špatně, právě protože jsem měkkosrdcatý, tak nemůžu jít do útulků pro zvířata, protože bych si domů pokaždé aspoň jedno přinesl a to prostě nejde. Ale rozdíl mezi náklady zaměstnavatele a mojí čistou mzdou je 50%. Kam to všechno jde???

Neměly by tyhle organizace radši (spolu s námi voliči)  tlačit na stát, aby byl hospodárnější a daně šly na to, na co mají, místo aby živily úředníky??

My sponzorujem jen jedný paní.

Tak to my dáme jednu naši celou společnou penzi každým rokem paní Venduli. Té věříme. Má to napsaný v obličeji. U ní jde zručeně  každá korunka tam, kde má jít.

Re: My sponzorujem jen jedný paní.

Milí rodičové, nemluvíte náhodou o té profesionální vdově ?

Nikdy nevíš!

Ono mnohdy nefunguje ani to adresné přispívání. Kdysi mi vyprávěla kamarádka, jak její tatínek - majitel onchodu s nábytkem - věnoval hezký nový nábytek stařečkům ve vybraném domově důchodců. Když se tam šel po půl roce podívat, zjistil, že starouškům zůstal nechutný sololitový nábytek a část hezkého moderního zdobí pracovnu paní ředitelky. Zbytku se nikdy nedohledal, zřejmě ale zařídil paní ředitelce pěkné bydlení.

Re: Nikdy nevíš!

Tak to je síla,... a kdoví kdo se pakuje na velrybách a hladovejch černoušcích. Kdyby měla taková organizace nějaký konkrétní plán, transparentní strukturu a hlavně, kdyby se ty moje konkrétní peníze daly sledovat, tak bych snad i spolkla, že část peněz spolkne ten byrokratický aparát a reklama, ale já vážně ani nemám potuchy kolik z mých peněz se skutečně dostalo tam, kam jsem chtěla.

Rád vám odpovím...

...kde končí vaše dobročinnost, lépe řečeno výsledky vaší dobročinnosti. Podívejte se sama. Když otočíte Volume doprava, dozvíte se dokonce (0:16), která organizace mrhá vašimi penězi...

http://www.youtube.com/watch?v=NJfkfDd3aiI

čínské přísloví

Chceš-li nasytit člověka na jeden den, dej mu rybu. Chceš-li nasytit člověka na celý život, nauč ho rybařit. Asi tak.

O příspěvcích na očkování dětem se snad nemá cenu bavit. Jasně - za 50Kč naočkujete dítě proti deseti nemocem. Ale to byste museli přispět pěti kilem - jelikož 90% z věnované částky se ztratí cestou v černé díře zvané OSN

Re: čínské přísloví

Nojo, a v čem třeba Vy vidíte budoucnost bezdomovců. Novodobý Kristus by je asi naučel truhlařině, hudlařině, nebo alespoň zametat ulice, co s nimi? Skoro mám chuť jednoho popadnout, sehnat mu práci, podnájem a začlenit ho do života. Ono, když jste špinavý somrák s bércovými vředy, asi Vám nikdo práci ani nedá, tak rezignujete a propadnete chlastu na ulici a žebrání.

A to nemluvím o těch všivácích z Grenpeace

co mě tuhle odchytili před obchoďákem a po 15 minutách povídání jestli souhlasím s jejich akcemi a tak, se zeptali, jestli bych tedy něco přispěl, tak říkám že jo (měl jsem v hlavě myšlenku na 50 Kč, byl jsem po škole a bylo to před 8 lety) a holka vytáhla složenku, na ní předepsáno 600 Kč (!!!), v té době. Tak jsem jim řekl nashle a od té doby ztratili zcela moje sympatie.

Souhlasím

jsem opravdu rozčarován a s příspěvky všeho druhu hodně váhám, protože když pominu, že o tělesně postižené by se měl snad starat stát z nekřesťanských daní, že peníze na afriku, velryby a hurikány spolknou z poloviny náklady na samotné organizace, cestovné a platy a něco malinko zůstane i pro ty chudáky, když pominu, že v africe se jen množí a natahují ruce a že roubovat něco, k čemu jsme dospěli stovkami let vývoje, je nesmyslné, vidím tu feťáky, kteří mají ruce zdravé, ale racovat se jim nechce, vidím bezdomovce, kteří si za den nažebrají víc, než já si v práci vydělám.

Není charita jako charita

Dobrý den,

v podstatě s vámi souhlasím, jen k těm umělcům malujícím ústy- věci od nich dostávám už několik let, a vůbec mi nevadí, že nějakou tu korunu pustím. První zásilku mi poslali s tím, že MŮŽU přispět, a vracet ji nemusím. A proč nepomoci lidem, kteří se i přes svůj handicap očividně snaží něco dělat a nejsou nijak anonymní a podezřelí? S postižením se narodili a nemohou za ně, takovým lidem pomůžu vždycky raději než zevlům, kteří i přes zdravé ruce a nohy umí jen sedět před obchoďákem, pít krabičáky a otravovat lidi svoji "upřímnou a zjevnou chudobou"...

Přeji hezký den :c)

Re: Není charita jako charita

Já teda nechci ničit ideály atd. Osobně si nedovedu život představit ani třeba "jen" bez jedné ruky. Natož bez obou.

Ale jen mám otázku - jak víte, že ty obrázky opravdu malovali takto postižení lidé ? Brnkat na city - to bohužel dělá dneska kde kdo. Už před pěti lety jsem říkával : Projít se v Brně od hlavního nádraží na Českou ulici /hlavní tepna pěší zóny/ - jste o dvě kila lehčí. Na hlavasu bezďáci...cestou potkáte pět žebravých zpěváků, 3kameloty Nového prostoru...nedej bože jestli probíhá "Světluška" a "Měsíčkový den". Kdybych měl každému dát...co zbyde mně ?  

Díky, díky,

po spoustě blbých, nechutných, nebo aspoň naprosto netolerantních příspěvků zde i jinde, konečně něco moudrého. Vrací mi to aspoň trochu víru, že ti mladí nejsou všichni stejní. Lidstvo má ještě naději. Jen jestli si ji zaslouží.