To zase bude narváno.

     Nedávno jsem se domluvila se svojí známou na kafe. Málokterá kavárnička nám oběma vyhovuje a tak jsme se domluvily do jedné, která je zařízena v provensálském stylu a nabízí, pro současnost, možnost nevídanou. Ta exkluzivnost spočívá v rozšíření prostoru o malý venkovní dvorek, vybavený nádhernou vegetací, pohodlnými křesílky a divte se - na stolech jsou

popelníky! Myslím, že by málokdo, před vstupem ČR do Evropské unie, předvídal, že v kavárně bude skoro nemožné, si zapálit jednu voňavou slimku. Na setkání jsem se moc těšila, protože Terezka je životní optimistka i když je zaměstnána, již pár let, na úřadu práce. Však, ještě než jsme si stačily objednat, spustila, že nyní pár dní zastupovala kolegyni a ke každému příjemci podpory dávala dohromady jakési dva počítačové programy, v kombinaci s průpiskou v ruce a papírem na stole, aby se dobrala k požadovanému výsledku nakrklého čekajícího.

     Terezka si objednává francouzské palačinky se šlehačkou, plněné nutelou a banánem + ledové kafe la Bombe. Říká mi, že si někdy musí pohladit duši i něčím sladkým. Mám pro ni pochopení, protože vím, že motivací k zaměstnání na ÚP bylo její sociální cítění - pomoci lidem v nesnázích, mít dobrý pocit, že je nezaměstnaným užitečná a prospěšná. Místo toho, většinu dne vykonává úředničinu, která s konkrétním zprostředkováním práce nemá nic moc společného. Kdysi mě vyprávěla, že jednou přišel kluk, který pracoval načerno a zaměstnavatel toho využil a žádné peníze, za odvedenou práci, mu nedal. Anebo další klient - mladý otec nemohl najít práci ani přes ÚP, manželka ho vnímala jako přítěž a iniciovala rozpad čtyřčlenné rodiny.

     Já se jdu inspirovat nabídkou in natura k vitrince a vizuálně mě nadchl francouzský domácí koláč, plněný čerstvými borůvkami. Cestou zpět si beru noviny, jelikož vidím texty o míře nezaměstnanosti - průměr EU - 11 %, přičemž od roku 2008 procenta neustále rostou, ČR - 7,2 %,  nejvyšší nezaměstnanost má ÚK - 10,9 %, MSK - 9,5 %, KK - 8,7%, OK - 8,5%. Čísla ukazuji Terezce a ptám se jí, jestli ví něco o Svobodné pracovní smlouvě nebo švarcsystému. Jako zaměstnankyně ÚP neví zhola nic.

     Říkám jí, že oba projekty křísí známý ekonom Petr Mach, jelikož jdou jednoduchým, nebyrokratickým a efektivním způsobem vstříc, nejen těm, kteří hledají práci, ale i zaměstnavatelům. Stát se totiž nemá plést lidem pod nohy. Např. švarcsystém podstatně neguje práci načerno a snižuje počet nezaměstnaných. Je to dobrovolný, smluvní vztah jednoho, který poskytuje služby, přes živnostenský list a druhého, který mu dává odměnu. Podnikající na ŽL odvádí nižší platby sociál. i zdravotního pojištění než zaměstananec, má stabilního zaměstnavatele, který může určit prac. dobu i místo a disponuje s prac. pomůckami. Zaměstnavatel ušetří na vysokých odvodech ze mzdy a na sociál. a zdravotním pojištění.

      No to je úžasné, je nadšena Terezka, to by měla vědět vláda premiéra Rusnoka. Jednou z jejich priorit je přece nezaměstnanost. Odpovím, že nevím, jestli by to vláda zkousla, protože jako nástroj ke snížení nezaměstnanosti, odsouhlasila zvýšení minimální mzdy. A to vůbec není prozíravé, jelikož zvýšením mezd se zaměstnavatelům zvýší odvody ze mzdy a zdravotního i sociálního pojištění. Zvýší se tak cena práce - některý spotřebitel sáhne hlouběji do peněženky nebo, asi častěji, po levnějším výrobku, třeba z ciziny a sníží se tak odbyt našemu výrobci. Anebo dotyčný zaměstnavatel žádná další pracovní místa vytvářet nebude či bude propouštět, pravděpodobně se obejde bez těch, s tou minimální mzdou, aby jakž takž na trhu přežil. Vláda podstatu nezaměstnanosti vůbec nevyřešila.

     Terezka si povzdechla se slovy "to zase bude u nás narváno" a dala si poslední větší kousek palačinky s notnou dávkou šlehačky.