Loni snacha vybírala pro malého, aktivního Daniela vhodnou mateřskou školku. Po srovnání různých programů MŠ
v okolí bydliště, se rodiče rozhodli pro tu, která nabízela i výuku ledního hokeje, plavání, keramiku - to vše během dne s odborným vedením. Po oznámení o přijetí, jsme všichni poskakovali radostí, ale vůbec jsme netušili, co překvapivého na nás v nejbližší době čeká.
A stalo se. Za rohem číhající Covid19 opět vyrazil, v plné zbroji, mezi lidi a znejistil vládu i celou společnost. Navíc, následně začal vládnout nám všem i vládě nevypočitatelný PES (protiepidemický systém). Díky PESu spadla klec, mj. i na sportovní haly a plavecké bazény. Ví se, že víkendové aktivity moc nenahradí pravidelnou fyzickou činnost - tu, která zpevňuje tělo i ducha, posiluje imunitu, zájem o kvalitní životosprávu, životní styl a potažmo i odolnost organismu vůči nemocem i Covidu19.
Dana mě bylo moc líto, protože se nedočkal ani hokeje ani plavání a přichází tak o nádherný pocit sounáležitosti ke skupině, hry podle pravidel v rámci soutěžení i radosti z vítězství. Nemůže pyšně říci "já už to umím" - toto krásné sousloví jsem vždy slyšela, když asi před rokem přišel s maminkou domů ze Sokola a na koberci mně předvedl pár nově naučených cviků. Stejně jako loni se nadchl Sokolem by možná i nyní, ve svém věku, našel zalíbení v některé nabízené, ale t.č. zničené, sportovní aktivitě. Třeba v budoucnu, při nějakém nevydařeném výkonu, by mohl prohlásit: "Jsem OK, na špatný zprávy máme jiný borce," jako nedávno vzkázala ze Švýcarska skvělá Ester Ledecká.
Bohužel Dan patří ke generaci, které současná vláda, v roli PSA, kousla do nitě, která vede k rozličným dovednostem, k herní intuici, k rozvoji motoriky i sportovního talentu.
A to je to zbabělé, bídné a slzotvorné poselství dneška do budoucna.
