- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A po utkání mě napadla věta, kterou kdysi řekl kterýsi vojevůdce po vítězné bitvě:
Ještě jedno takové vítězství a jsme ztraceni.
To je krásný a výstižný nápad.
..." Nebýt skvělého Čecha, štěstí a fikané trenérské taktické výměny útočníků, skončila by naše zahajovací premiéra fiaskem "....a nebýt malých brambor, tak nemají prasátka co žrát......víte - proto je tam tak dobrý brankář - aby tým podržel, když se zrovna nedaří..., proto je p. Brückner tak uznávaný a dobře placený trenér a Vy sedíte u TV...a štěstí přeje připravenému...na minulém mistrovství Evropy hráli Řekové daleko horší fotbal a koho to dnes zajímá - stali se mistry Evropy...jo - ten popis náčelníka Apačů je trochu ujetý...
Slova odborníků, jsi přečtěte ve sportu na idnes. Tohle je ženský pohled na věc, snad mám na něj taky právo ne?
Fotbalové samožerství u mě nenajdete, já beru fotbal jako zábavu a tak o něm i píšu.
Ne Vinnetou ale jiný indiánský kmet je připisován trénérovi...
No jo vlastně, mít dlouhý vlasy, tak je to celý Klekí-petra, bílý otec Apačů :-)
Škoda, že mi to nedošlo dřív.
"Našim klukům", jak ráda jim říkávala má babička, jsem vždy rád fandil. Babička byla obrovský fanda celým svým srdcem a já s ní. Nebyl to jen fotbal, ale snad každý sport v mezinárodním měřítku, co jsme u té bedny vášnivě komentovali.
Babička zemřela a minuly doby, kdy si k bedně opět sednu. Ani nevím, kdy ta změna přišla, ale nynějšímu stylu fotbalu nemohu přijít na chuť. O to víc mě překvapilo, když jsem včera, po patnácti minutách odehraného času, začal fandit Švýcarům.