Povinná maturita z matematiky je diskriminační

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) chce zavést povinnou maturitu z matematiky. Fakt, že letos si matematiku jako druhý maturitní předmět vybralo jen 36 procent studentů a 24,1 % z nich u maturity propadlo, pana ministra školství sice nepříjemně překvapil, ale od zavedení povinné matematiky ho zřejmě neodradí. Povinná maturita z matematiky by mohla být zavedena v roce 2020.

Ministr školství Marcel Chládek tvrdí, že studentům chybí triviální základní logické uvažování u úloh, které může člověk vyřešit, aniž by měl k tomu byť sebemenší penzum.

Pro zavedení povinné maturity z matematiky je i opoziční senátor Miloš Vystrčil (ODS) - bývalý učitel matematiky. Podle něj prý matematika naučí a procvičuje logické myšlení.

Přitom sám ministr Chládek označil matematiku za maturitního strašáka.

A on to strašák skutečné je a nejenom pro ty, kteří mají mezery v základním vzdělání, ale i pro studenty, kteří v jiných předmětech vynikají a mezery v matematickém vzdělání nemají.

Proč?

Protože v lidské populaci se nachází lidé, kteří mají buňky na matematiku a kteří je nemají a těch je rozhodně víc. O čemž svědčí i fakt, kolik studentů si vybere matematiku jako druhý maturitní předmět.

Proto byly třeba i na gymnáziích zavedeny větve humanitní a přírodovědné. Všude se matematika vyučovala, ale na humanitní větvi byla omezena a nematurovalo se z ní.

Lidí, kteří jsou všestranně nadaní, je málo. Většina populace se rozděluje na humanitně nadané a technicky nadané.

Maturita i výuka různých předmětů by měla vycházet z potřeb praxe, tak aby osobnost člověka rozvíjela a nikoliv ubíjela.

Znalost češtiny – pravopisu je potřebná v životě pro všechny, zvláště dnes v době počítačové a mobilní techniky, když se psaní stalo jedním z hlavních komunikačních prostředků. I sloh využijí lidé v běžném životě –  člověk by se měl umět vyjadřovat a nejen písemně. A zrovna tak znalost cizích jazyků.

Co se týče matematiky, tak v běžném životě uplatníme pouze základní matematiku – sčítání, odečítání, násobení, umocňováni, procenta, trojčlenku, zlomky i jednoduché rovnice. Zrovna tak základy geometrie včetně výpočtů jejich obsahů či obvodů.

Ale řekněte sami, kolikrát v životě či v práci (pokud se nezabýváte technickým oborem) jste potřebovali znalost např. lomených výrazů, kvadratických rovnic, množin? Kolikrát v životě jste potřebovali vědět, když dva vyjedou ze stejného místa, kdy se potkají? Mohla bych tady uvést spoustu dalších příkladů, s nimiž se žáci moří už na základní škole a v životě jim nejsou k ničemu, pokud se nezabývají technickými obory. Na střední škole se moření ještě prohloubí o další nepotřebné příklady a když k tomu přidáme povinnou maturitu z matematiky, tak můžeme nechat jen třetinu středních škol.

Matematika logické myšlení spíš zamotává

Matematika rozvíjí logické myšlení, jen těm, kteří mají buňky na matematiku, protože oni se podívají na příklad a mozek už jim sepne sám. Ale ti, kteří nemají matematické buňky, mohou na příklad čučet dvě hodiny, lámat si hlavu a správného výsledku se nedopočítají. A nepomůže jim ani skvělý učitel, kteří jim příklad logicky vysvětlí, příště se do toho zamotají zas.

Logické myšlení se totiž může rozvíjet i mimo matematiku, jsou případy lidí, které mají na IQ testech logické myšlení vysoko nadprůměr, a přesto matematice nerozumí. Matematika jim spíš logické myšlení zamotá – taková výroková logika postaví životní logiku naruby.

I v češtině si můžete rozvíjet logické myšlení rozborem obsahu textu, dokonce i v dějepise, kde se můžete i naučit chápání věcí v souvislostech.

Ale bohužel pan ministr Chládek a pan poslanec Vystrčil se drží přísloví - podle sebe soudím tebe.

Měli by však vycházet ze znalosti schopností populace. Už jenom výsledky maturit z matematiky a počet studentů, kteří si ji vybírají jako maturitní předmět, by jim měly napovědět, že realita je jiná, než si oni matematicky myslí.

Měla by jim napověděli i skutečnost, že z matematiky propadá u maturity největší počet studentů. Od roku 2011, kdy byla znovu zavedena státní maturita a výsledky se tak mohou adekvátně srovnávat, propadlo nejvíce studentů právě z matematiky a letos jejich počet překonal rekord z roku 2012.

Loni ze 40% studentů, kteří si vybrali matematiku jako druhý maturitní předmět, 22 % studentů propadlo. A při opravných zkouškách propadl z matematiky každý druhý, tedy 52% neuspělo ani na podruhé. 

Sám pan ministr Chládek došel k závěru, že studentům chybí triviální základní logické uvažování u logických úloh a z toho by měl vycházet.

Měl by se ptát: Jak to, že studentům, kteří maturovali z matematiky nerozvinula ta úžasná matematika za 13 let školní docházky logické uvažování? Jenom v učitelích a profesorech chyba asi nebude.

A proč se matematice, která tak rozvíjí logiku, vyhýbá u maturity většina studentů, když logické uvažování je pro život tak potřebné?

Možná lidem s matematickým mozkem, zase chybí více pochopení pro druhé.

Jak matematika rozvíjí logické myšlení, se můžete přesvědčit sami na příkladu, na němž studenti letos nejvíc ztroskotali. Vypočítalo ho jen 24% maturantů. Jde o příklad, který prý lze vyřešit z hlavy.

Výsledek je: 3^3k+2

Kdo nemá matematické buňky, nepochopí příklad ani, když zná správný výsledek.

Lidé, kteří mají matematický mozek samozřejmě tvrdí, že maturita z matematiky těžká není. Vy, kteří nemáte buňky na matematiku, můžete posoudit sami, zda je maturita z matematiky těžká či nikoliv. Zde jsou příklady, které byly u loňské maturity. Samozřejmě, že pro matematické mozky budou příklady sranda na druhou.

http://www.nabla.cz/obsah/matematika/statni-maturita/ilustracni-test-2013.php

Nejčtenější články a nejvyšší karma:

Záchodová štětka do vagíny nepatří

Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta

Máte pravdu pane prezidente