I moderní žena poslouchá matku přírodu

Moderní ženy hlásající do světa, že respektují svobodu muže a že se nechtějí vdávat, či jinak omezovat svobodomyslnost mužů, jsou jen písničkou: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. 

Jiří Akir Konarski

Ono tiž většinou dojde na slova herce Miroslava Horníčka: Muž je zvíře a žena z něj dělá člověka. Muže lze v podstatě přirovnat k divoce žijící zvěři, která miluje svobodu a nechce se nechat spoutat do manželské klece. Zatímco lovec se vznáší ve světě  fantazie a sní o tom, jak dobude svět či si bude svobodně užívat života, ochránkyně hnízda ho postaví nohama na zem. Udělá z něj živitele a rozmnožovatele, a tím ho vrátí k jeho původnímu poslání, které mu určila mocná matka příroda i přes veškeré počáteční výkřiky, jimiž  mu slibuje svobodu.

Žena vychovatelka

Každá žena je totiž potencionální matka a výchovu má v krvi. Ženy nevychovávají jen své dcery a syny, ale také své partnery. Nešlap do louží, umej si ruce, pozdrav, poděkuj apod. tyto příkazy slyšeli v dětství asi všichni muži od své maminky. A pokud se domnívají, že od svých partnerek či manželek podobné pokyny neuslyší, žijí duchem na Marsu a nikoliv na Zemi. Jen Marťan totiž uvěří své vyvolené, že bude respektovat jeho loveckou svobodu a nebude se ho snažit převychovat. Z pohledu většiny manželek či partnerek odvedla tchýně zaručeně špatnou práci, a proto ony musí její lajdáckou výchovu napravit a udělat z lovce se zvířecími návyky kultivovaného člověka. Převýchova zvíře-chlapa v člověka nespočívá jen v obrácení muže k živitelským a rodičovským povinnostem, ale také ve změně hygienických a uklízecích návyků.

A tak se ″nové maminky″ snaží odnaučit své drahé loveckým zlozvykům: místo praní větrat, tričko, ponožky a slipy se dají nosit celý týden, zápach lovce je zápach pravého muže, uklízet nemá smysl, protože za chvíli se všechno stejně zase ušpiní.

Mužské doupě totiž slouží převážně potřebám lovce (jídlo, spánek, televize, noviny, hračky zvané koníčky) s její údržbou si hlavu nedělá. Lovci si libují ve svém bordýlku, kde mají všechno při ruce, především své hračky.

Mezi hračkami - šroubováky, kleštěmi, rozebranými počítači, rádii, foťáky apod. se spokojeně povalují špinavé ponožky, trička a jiné kusy oděvů, včetně špinavého nádobí. Není kam šlápnout, není si kam sednout. Ovšem lovec se v tomto svém království rozplývá štěstím.

Žena vetřelkyně

Pokud žena vnikne do mužského doupěte, má potřebu začít lovecký bordel uklízet. A zatímco ona si myslí, že on bude rád, když mu tam udělá pořádek, on považuje její zásah za násilné narušení svého loveckého teritoria a omezení své svobody. Způsobí mu tak v jeho noře zmatek, protože mu naruší jeho zavedený bordel, v němž se vyzná jen on sám.

Lovec se většinou snaží vetřelkyni ze své nory vypudit, protože nechce, aby mu zformátovala jeho život podle ženských norem. Pokud se mu to nepodaří nese její zásah do svého loveckého teritoria jako křivdu po celý život.

Žena krotitelka

Lovci, kteří se dají ochočit na člověka si přesto uhájí ve společném doupěti kus nějakého místa jako své výsostné teritorium, kam nikdo nesmí, např. skříň, garáž, dílnu apod. Některým divočákům ochočení prospěje, jiným ne. Záleží na typu krotitelky. Panovačná chce totiž divoké zvíře ochočit v poslušného beránka, aby s ním mohla orat, čímž z něj udělá blbce. Pokud se jedná o krotitelku respektující osobnost lovce a chce pouze zkrotit jeho divoké zvířecí pudy, bývá jeho zkrocení zpravidla ku prospěchu celé rodiny, neboť jeho svobodné ego ustoupí potřebám potomků. A tak je ochoten se uskromnit a své hračky si stáhne na jedno místo a někdy je dokonce půjčí i svým dětem.

Žena zlatokopka

Některé vetřelkyně zvané zlatokopky se vetřou do mužova honosného doupěte a často ho pak z jeho zlaté nory vypudí. Takže neochota lovců pouštět do svého doupěte ženy, pochází i ze špatné zkušenosti se zlatokopkami. A tak není divu, že existují i zvíře-chlapi, kteří se ochočit nedají a raději celý život žijí sami. Občas si pustí do svého doupěte samičku kvůli rozmnožovacímu (teda spíše sexuálnímu) pudu, ale jinak si statečně a hrdě chrání své doupě před vetřelkyněmi.

Žena povětrnice a bordelářka

Samozřejmě ne všechny ženy trpí uklízecím a usazovacím syndromem, tzv. povětrné ženštiny či bordelářky mnohdy předčí loveckou svobodomyslnost i lovecký bordel. A naopak se najdou muži - puntičkáři lpící na vzorném pořádku či stálém rodinném zázemí.

A tak existují i opačné případy, kdy se z lovce vychovaného matkou v člověka, stává krotitel divoženky či bordelářky nebo dokonce “dvou v jedné“, jejíž ženské geny postrádají uklízecí a usazovací syndrom. Některé divoženky také nelze převychovat, a nezmění je ani mateřství.

Existují i páry, kde vzájemné krocení není potřebné - žena s uklízecím syndromem a muž- puntičkář, nebo bordelářka a zvíře-chlap.

Vyšlo na www.pritelkyne.cz