Diskriminace MDŽ

Zatímco v jiných vyspělých zemích se MDŽ slaví, u nás bylo zavrženo jako svátek komunistické propagandy, přestože za jeho vznikem stál boj chicagských švadlen za lepší pracovní podmínky.

O. Formánek

A tak se nabízí otázka, zda není odpor k MDŽ dán spíše faktem, že tento den je vlastně oslavou ženského boje proti diskriminaci a obal komunistického svátku jen alibistická záminka, jak znechutit ženám oslavu rovnoprávnost?

Bohužel i samy ženy, které nemají na tento den z dob dřívějších dobré vzpomínky, nahrávají diskriminačnímu patriarchálnímu faulu na MDŽ, tvrzením, že muži se ožrali s kolegyněmi v práci a na manželky zapomínali.

Jenomže kolegyně v práci byly také ženy, takže si mohly stěžovat, jen ženy na mateřské či v domácnosti. Opravdu jich bylo tolik nespokojných, aby dnes tento svátek zavrhly? Anebo se nechaly opět diskriminovat tím, že si nechaly ukrást svůj svátek, protože si ho užívali hlavně muži?

Není nakonec tato skutečnost důkazem, že muži neuznávali oslavu rovnoprávnosti, a proto se MDŽ snažili svým počínáním diskvalifikovat, aby ženy odradily od jeho oslav?

MDŽ je svátek rovnoprávnosti žen a je jedno, jestli ho ženy slaví samy, se svými muži nebo kolegy či kamarády. Rozhodně by se o něj neměly nechat okrást, protože právní rovnoprávnost, ještě neznamená, že ženská diskriminace neexistuje.

Nižší platy, diskriminace starších žen a matek ale i slečen - potencionálních matek při přijímacích řízeních, šířící se problém domácího násilí – to jsou důvody, proč si MDŽ připomínat a slavit dosažených úspěchů v rovnoprávnosti.

Nakonec nejde jen o partnery, kolegy a kamarády, kytička nebo bonboniéra od syna či otce jako projev lásky a uznání také potěší.     

Nejčtenější článek a nejvyšší karma: Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta

http://formankova.blog.idnes.cz/c/12270/Vem-si-me-aneb-jak-slepice-bojuji-kohouta.html#t2