Anděl Páně je můj favorit

Televizní Vánoce nám nabízí bohatou nadílku pohádek a asi každý z nás má mezi nimi své nejoblíbenější. A tak jako každý rok můžu stále dokola sledovat dnes již pohádkofilmové legendy “Byl jednou jeden král“, “Císařův pekař - Pekařův císař“ či poněkud mladší legendu „Šíleně smutná princezna“. Z těch novějších je mou jasnou hvězdou na vánočním filmovém nebi “Anděl páně“.

Anděl páně si mě získal nejen svou okouzlující vánoční atmosférou, ale i brilantním vtipem, jímž se hlavní hříšník poučí a zvítězí sám nad sebou.

Pohádka perfektně nastavuje ironické zrcadlo lidské ješitnosti, sobeckosti a neschopnosti. Anděl Petronel (Ivan Trojan) jako symbol negativních lidských vlastností se snaží hledat objektivní příčiny své neschopnosti, lenosti a sobeckosti ve svém okolí. Tento syndrom - já (my) ne, to on (oni) - je i trefnou glosou do dnešní politické kultury. Jenomže v pohádce, jak už to tak bývá, dojde na rozdíl o reality k nápravě. A když Petronel zajde ve svádění svých chyb na druhé příliš daleko a začne radit i Pánu Bohu, jak vyčistit svět od hříšníků, aby je nemuseli v nebi třídit na duše hříšné a dobré, dá mu Pán Bůh za vyučenou. Pošle ho na zem, ať si zkusí dole napravit lidi sám.

A tak je Petronel den před Štědrým dnem, kdy se v nebi všichni chystají na oslavu Ježíškových narozenin, shozen z nebe na zem. Zde má za úkol napravit aspoň jednoho hříšníka, jinak skončí v pekle stejně jako padlý anděl alias čert Uriáš (Jiří Dvořák), který svou čertovinou přispěl k jeho pádu ze samolibých nebeských výšin do reality. Proto také i on musí na zem, aby na Petronela dohlížel.

Vánoční téma zasněžené pikantně moudrým humorem, přináší divákům kultivovaný scénáristický důvtip Lucie Konášové.

Nebeské i pozemsky sněhobílé kouzlo Vánoc bravurně podtrhuje ruka režiséra Jiřího Stracha, pod jejímž vedením odvádí skvělé herecké výkony především Ivan Trojan a Jiří Dvořák. A nelze opomenout ani noblesní výkon Jiřího Bartošky v roli Pána Boha či malé roličky (duše přicházející do nebe) Jiřiny Jiráskové a Jany Hlaváčové. Velké herečky dokáží zazářit i v malých rolích.

Pohádka přináší neotřelé moudré pohledy na pojem dobra a zla. Trefně glosuje současnou společnost, ale přitom se nepodbízí lacinými taháky dnešního krvelačného světa. Nešermuje surovostí a netápe v beznaději temnoty. Nabízí návrat k laskavé pohádkové harmonii, která ladí ve všech složkách filmu. Vytváří tak magické kouzlo, k němuž se divák rád vrací, a proto má šanci stát se kultovní vánoční pohádkou jako např. Pyšná princezna či Byl jednou jeden král. Je prostě božská!!!

K pikantnostem pohádky patří i drobný detail, kdy se v nebi v roli přicházející duše setká reálná tchýně Jana Hlaváčová s reálným zetěm Jiřím Dvořákem v roli Uriáše. A také obsazení porotkyně Superstar Gabriely Osvaldové do role sbormistryně.