Zásadní společenská změna spočívá v nahrazení stávající kapitalistické společenské formace založené na regulaci - vládě občanské společnosti svévolným trhem a mylně pokládanou za demokracii, formací demokratickou, založenou na seberegulaci – vládě občanské společnosti sama sobě.
Tvrzení o neuskutečnitelnosti seberegulace nejsou ničím podložena, ale pro jistotu není občanské společnosti na žádné úrovni seberegulace umožněna (viz Ústava ČR čl. 5). Listina práv a svobod společenskou svobodu neřeší vůbec. Toto právo je občanské společnosti mocí – ne svobodným , ale svévolným trhem, skrze současnou formu parlamentní „demokracie“ odpíráno. Jinými slovy, občanská společnost není svobodná. Pokud není společnost svobodná nemůže být ani demokratická, protože demokracie je praktickým uplatňováním svobody – možnosti seberegulace. Teprve až si uvědomíme tuto společenskou a současně, jelikož jsme každý členem občanské společnosti i svou osobní nesvobodu, můžeme začít smysluplně a pro jednotlivce i společnost přínosně stav společnosti, pokud budeme chtít, měnit. Ta možnost, ta svoboda, to právo tu však musí být. O to je nutno bojovat nejdříve. Bude velmi těžké přiznat si, že žijeme ve fatálním omylu – že kapitalismus není demokracie. Jestli to nedokážeme, nemáme šanci něco změnit.
