Záplavy článků popisují současný, bědný, stav společnosti. To však není co potřebujeme. To už dlouho víme. Co potřebujeme je uvědomit si skutečnou příčinu devastace společnosti. Pak, teprve, můžeme najít účinný způsob nápravy.
Listina základních práv a svobod se zabývá právy a svobodami jednotlivce a právy a svobodami národnostních a etnických menšin. Nezabývá se právy a svobodami legálních územních společenství (obce, města, místní a městské části, …). Z hlediska legislativy to znamená, že žádná práva a svobody nemají. Jinými slovy jsou nesvobodné. Tato nesvoboda vylučuje jejich seberegulaci - demokracii. Tvrdí-li někdo, že žijeme v demokratické společnosti neříká pravdu. Žijeme v kapitalismu. Ten vytváří prostředí válečného stavu, kdy každý bojuje proti každému a všichni proti všem. V prostředí v němž není ze samotné jeho podstaty - ziskuchtivost, bezohlednost, sobeckost, korupce, bezbřehý individualismus atd., místo pro lidskost a spolupráci. V prostředí, které likviduje nejen čím dál většímu počtu lidí možnost zajišťovat si základní potřeby své existence, ale i možnost existenci života na zemi vůbec. Jak je možné, že není právo na svobodu legálních územních celků legislativně zakotveno? Je to jednoduché. Mohlo by se totiž stávat a zřejmě by to stávalo dosti často, že by svou svobodu chtěla jednotlivá územní společenství uplatňovat. Docházelo by k tomu, že by v nich demokracie ohrožovala a vytlačovala nedemokracii - „zastupitelskou demokracii“. Morální právo na společenskou svobodu máme. Co s tím uděláme?
