- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Třeba oni, totiž ony, jednoho dne zjistí, že běhat za branami Edenu nejdříve před a později se zdivočelými psy (časem totiž zkrotnou) je vlastně legrace a přestanou podstrojovat komukoli jablka na všechny způsoby. A až se Adamové proberou, pomočení po zkvašené šťávě z jablek, zmatení tím, že jim nikdo nenabízí jablko, ani oblečené ani nahaté, třeba se půjdou podívat, kde ty Evy běhají, a přidají se k nim. A nebo taky ne. Třeba se vrátí ke své zkvašené šťávě. A obě možnosti jsou Evám ku prospěchu.
hezky, trefně, jen se nedejte holky :)
Přiznám se, že maličko tápu... ale to nevadí, čtu to víckrát, láká mne to. Hezky napsané a ono mi to moc připomíná Vančuru - ne tedy jeho dlouhá překrásně složitá souvětí, jeho - Když se Ráje setkaly nebo asi jen název Ráje... jen taková nějaká asociace
V Bibli se v souvislost s Adamem a Evou nepíše o žádném jablku, natož o zkvašené šťávě a pomočování. A naprosto mi uniká smysl článku, i když to může být chyba na mém přijímači, který není na vaši vlnovou délku naladěný.