Smolenská tragédie je zase tady

Je to rok, co se ve Smolensku zřítilo letadlo s Polským prezidentem a jeho delegací. Toto téma soustavně plnilo titulky novin a zdá se, že se na něj bude ještě dlouho vzpomínat.

Nemyslím si, že by se měla jakákoliv tragédie zlehčovat, ale na druhou stranu pokud je vnitřně opravdu prožíváme, může jít o zdůvodnění, jež má pod sebou celou řadu zcela jiných příčin. Veřejnost se totiž neustále něčím zabývá a smutnější než jakákoli nehoda, je podle mě fakt že někdy výhradně řeší záležitosti, které by se za normálních okolností daly charakterizovat jako morálně pozérské.

Proč to tak je? Tato situace nám totiž nabízí možnost hodnotit s jakýmsi nadhledem skutečnosti, které se nás ani přinejmenším netýkají. Můžu tak mluvit o tom jestli je to takhle, jak by to mělo být, jako u večeře když není do čeho píchnout, tak alespoň zritizuji obraz v restauraci.

Třeba ve středověku se společnost hodně bavila smrtí. Koloběh života byl trochu jiný, informací a různých vlivů nebylo mnoho, a tak se pořád mluvilo o smrti, o posvátných tradicích a o vztazích k ženám. Pokud by někdo ve středověkém románu nezemřel, většinou by ztratil zápletku a dost to vypovídá o faktu jak málo se toho vlastně dělo a jak hodně musela fantazie na tom málu pracovat, aby byla realita alespoň něčím zajímavá.

Tento přístup však nemá v dnešní době příliš pochopitelné uplatnění, protože má šanci vypadat buď trapně anebo se jím dá zabývat jako nějakým kultem, kdy si každého zemřelého povinně idealizujeme a činíme tak svět pro nás mnohem lepším a zajímavějším.

http://www.southparkstudios.com/full-episodes/s12e14-the-ungroundable