Přímá volba prezidenta byla jednou z největších politických přešlapů posledních pětadvaceti let. Pokaždé, když sleduji prezidentovy projevy, mi tato myšlenka přebije všechny ostatní závěry, které si z jeho výstupu mohu udělat. Opravdu máme, co jsme chtěli?
Sebestředné bonmoty, hloupé vtipy, časté urážky. Jestli toto chtějí lidé slyšet od prezidenta, tak to už jsme ta tom ale opravdu špatně. Takhle jsem si vývoj po předčasných volbách nepředstavoval. A myslím, že z těch deseti miliónů, za které pan prezident "kope", je na tom velké procento lidí stejně jako já.
Čekal jsem, že snahou bude, co nejdříve dnešní katastrofální situaci začít řešit. Ale každým takovýmto projevem a úmyslným odkládáním se politická i státní agonie jen a jen prodlužuje.
Nejsem nadšený z výsledku předčasných voleb. Ale respektuji je. Nechápu, proč se stále na něco čeká.
V tuto chvíli se čeká na pátek 17. ledna. Proč? Dovolil by si soukromník čekat týden na další závažné rozhodnutí, pokud by se jednalo o existenci jeho dalšího podnikání? Nebo by řešil své problémy 24 hodin denně?
Poslanecká sněmovna čeká, kandidáti na ministry čekají, pravděpodobný předseda vlády čeká. Proboha na co? Až si prezident srovná nové bonmoty v hlavě?
Roste ve mně čím dál tím větší přesvědčení, že pan prezident zkouší, co všichni vydrží. Ani ne tak politici, ale hlavně co vydrží lidé. A že i má takovou svoji Zemanovskou radost, že lidé jsou tam, kde si každý mocí opilý egoista dokáže s uspokojením představit.
Je nám to už skoro jedno. Čím dál tím více lidí se dostalo na pokraj své existence a lidské důstojnosti. Věci veřejné, to je to poslední, co se jim honí hlavou. A že by se jimi měli zabývat a snažit se je ovlivňovat?
To je asi už i prezidentovi k smíchu. Jinak by se asi takhle nechoval.
Není teď podstatné, co si myslím o Sobotkovi a jeho vládním seznamu. Nicméně vzešel z demokratických voleb a z ústavou vyplývajícího koaličního vyjednávání poměrného parlamentního zastoupení. Je tedy opravdu nutné psát tuto frašku?
Podstatné je, že důležitý je pro budoucnost každý den. A na nějaké bonmoty, židovské anekdoty, přebrepty v datumech, či urážky už může být zvědavý pouze nějaký hlupák.
Prezident tedy ne, že nezklamal. Zklamal. A totálně.
