Zeman mlčí a mlčí. Parlamentní demokracie pláče a pláče.

Kdo čekal po volbách klasický parlamentně demokratický scénář další vývoje, musí být na nejvyšší míru zklamán. Pocit, že jsem byl podveden, překrývá i to málo optimismu, které člověk v hloubi duše stále chová. Ze současné situace povolebních koaličních vyjednávání není po týdnu vůbec nic. A do desátého listopadu, než se sejdou nejvyšší papaláši ČSSD a začnou teprve řešit svůj problém v rámci regulí svých vnitrostranických stanov, se nic z toho, co by "mělo" mít nějakou souvislost s povolebním vyjednáváním o možné koalici, potažmo nové vládě, pravděpodobně nestane.

Vypadá to, že jedna "správně zatajená" schůzka představitelů, ve volbách, vítězné strany u prezidenta republiky vykonala své.

Jedna schůzka, na kterou "zapomněli" pozvat předsedu strany, která získala něco málo přes dvacet procent hlasů. A "zvítězila".

Média, překvapivě i ta veřejnoprávní, vůbec nemají zapotřebí objektivně dát prostor i všem ostatním stranám, které dostaly od svých voličů mandát pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Místo, aby se všech stran zeptaly, co budou v příštích týdnech dělat, jak budou řešit uměle vyvolanou situaci, která dostala parlamentní demokracii na pokraj srázu, tak ve všech svých, voliči placených, politických debatách a reportážích dávají drtivou většinu vysílacího času přednost obyčejnému sociálně demokratickému boji o koryta.

A ten, který má minimálně dvacet procent toho kusu politického másla na hlavě, ten mlčí. Bezesporu je inteligentní, jinak by se nestal prezidentem. Ale kde je jeho inteligence teď?

Pyšní se bonmoty. je hrdý na svoje politikaření. To nemohl předvídat dopady svého konání, když tuto "odbojářskou" schůzku svolával? Nebo s ní souhlasil? To je totiž úplně jedno.

Každopádně v české politice vznikl šachový pat. Koalice, která jako jediná připadala v úvahu je v troskách. 

Nedovedu si představit, že dnes bude chtít někdo se sociální demokracií vytvářet koalici.

Vždyť jakou jistotu bude mít ANO nebo KDU-ČSL u nejednotných socdemáckých poslanců? Bude jich v parlamentu padesát.

Kde je jistota, že po čtyři roky bude koalice táhnout za jeden provaz? Že budou plnit to, na čem se koalice domluví?

Už vidím za rok nějakého týpka, poslance za ČSSD, který bude před hlasováním ve sněmovně tvrdit, že konečně obotku potopit. Že na to čekal celý rok.

Že s tím potopí vše ostatní? No a co, vždyť osobní pomsta i po dlouhé době chutná tak skvěle. O tom by mohl pan prezident vyprávět...

A nejen prezident, takových příběhů už Česko zažilo hodně.

Pokud dále bude pokračovat hradní mlčení, stále ve mně bude růst podezření, že právě pro tenhle můj úsudek byla celá akce s tajnou schůzkou spáchána.

Podezření, že ten prst na Vltavě směřoval opačným směrem...