Zaorálek vysvětlil v OVM, co je globální bezpečnostní architektura

„To, co se odehrává na východě Ukrajiny, není bouřka, ale globální změna,” konstatoval ministr, který připomněl, že Evropa čelí tlaku na více frontách, mimo jiné i na jihu, kam se valí uprchlíci z Afriky, které jihoevropské země přestávají zvládat.

Dodal rovněž, že do konfliktu se zapojila jaderná velmoc a člen Rady bezpečnosti OSN, což narušuje globální bezpečnostní architekturu vybudovanou po druhé světové válce.

Stoprocentně myslel ty, co mlátí pořád černochy, ale nesmí je tak nazývat....

Takže, co je to vlastně globální bezpečnostní architektura, tak pracně vybudovaná po druhé světové válce?

Čtyřicet let se globálně předháněly dvě velmoci v získávání sfér svého zájmu. Vyhrály USA.

To je neoddiskutovatelné.

SSSR prohrál a stálo ho to nejen ztrátu oblastí svého vlivu, ale zažil zároveň i faktický geografický rozpad. Stejný jako dnes zažívá Ukrajina. To se totiž stává, když dojdou státní finance a stát se buď uzbrojí nebo rozkrade.

Jenže v té chvíli zároveň skončilo budování "globální bezpečnostní architektury" a začalo nekontrolovatelné šíření vlivu vítězné velmoci.

Která, opojena svým vítězstvím, tu pracně budovanou globální bezpečnostní architekturu degradovala na globální bezprecedentní "rabování" dobytých území vítězi.

Proč dnes řešíme například parlamenty zúčastněných zemí neparafovanou Budapešťskou smlouvu a neřešíme "ústní" domluvy sovětského Gorbačova a německého Schrödera?

Proč neřešíme bezprecedentní rozšiřování NATO směrem k hranicím současného Ruska v posledních letech ve spojitosti s politickými proklamacemi Západu, že doposud jsme se tolik snažili o to, aby nás Rusko bralo jako "přátele"?

Dnes se divíme důsledkům západní a především americké politiky posledních dvaceti let.

Posledních dvacet let proběhly spousty krvavých konfliktů.

Jugoslávie, Irák, Afghánistán, Čečensko, Gruzie, Lybie, Sýrie, znovu Irák, Ukrajina.

Každý dnes vybírá samozřejmě ke kritice jen ty oblasti, které se mu "hodí". Dělám to i já, bohužel.

Jenže vzhledem k nefunkční globální bezpečnostní architektuře je úplně jedno, zda politici typu Schwarzenberga řeší slovíčka anexe, invaze, občanská válka, boj za národní sebeurčení a další a další.

Výsledkem je pouze bezohlednost mocných a bohatých při prosazování svých ekonomických a geopolitických zájmů. Tisíce a statisíce mrtvých civilistů jsou povětšinou zneužity k propagandě zainteresovaných jedinců.

Dnešek ukazuje, že ale dosavadní globální politika žádné velké úspěchy nepřinesla.

Velmoc, která byla před dvaceti lety zničena a finančně už nebyla schopna pokračovat v udržování politické a geomocenské rovnováhy, je dnes úplně v opačné kondici než ti, kteří ji tenkrát porazili. Zadluženost Západu u Číny a i u Ruska je dnes obrovská.

Dnešní Rusko nechce být sparingpartnerem a docela dlouho se na návrat do "první ligy" připravovalo.

Krym byl ukázkou a zkouškou nadcházející změny. A lze i samozřejmě souhlasit s tím, že ukrajinská krize je s globální politickou i geografickou změnou spojena.

Ale co teď s tím?

Lze požadovat po desítkách milionů nezaměstnaných Evropanů, aby tleskaly politice Bruselu a svých vlád? Budou uvědomělé další miliony žijící v ghettech ze sociálních dávek?

A co těch padesát milionů multikulturních přistěhovalců, kteří do Evropy přibývají geometrickou cestou?

Může za toto rozboření globální bezpečnostní architektury také Rusko, respektive nějaký Putler?

Asi těžko.

Chyby je nutné hledat někde úplně jinde.

A myslím, že pokud chceme v budoucnu rozvíjet západní kulturu a zvyšovat ekonomický blahobyt, bude nutné hodně ústupků a prozření. A diplomatických jednání.

Pokud tedy opravdu už není trochu pozdě. A ke změně dojít prostě bude muset. Protože jinak k většímu konfliktu prostě dojde.

Globální bezpečnostní architektura totiž neexistuje.

PS : Milý Davide Vlku, já píši o zadlužení (máte to tam napsáno, ale nebuďte smutný, je vás víc, co nečtou a hned reagují...), ne o výši ekonomiky. Která jede na Západě už jen na dluh... Vy asi nejste ten, co vede ten server Vlkovobloguje, že ne?

Pane Kesle, díky, lépe bych, to co cítím, nevyjádřil. O tom byl celý tenhle blog :-)