Uvidím ještě někdy znovu egyptské pyramidy ? Giza

Tak si stojím jednoho krásného březnového rána před komplexem pyramid v Gíze. Z centra Káhiry mě sem dovezl taxikář letitou sovětskou ladou. Cesta sem dnes pouští nevede. Trvá necelou půlhodinu po dálnici proti proudu Nilu. Gíza je dnes předměstím stále se rozpínající Káhiry. První obytné budovy stojí několik stovek metrů vedle těchto divů světa.

Odmítám návrhy obrovského množství "průvodců", miliony nabídek na koupi všech možných turistických tretek a procházím kolem první pyramidy. Archeologové jí říkají Cheopsova. Nechal si ji prý postavit faraon Cheops (též známý jmény Khufu nebo též Chufu). Jeho celé jméno bylo Chnemchufui a vládl kolem roku 2.550 před. naším letopočtem. Stojím vedle nejnižší první řady obrovských kamenných bloků a počítám. Tvrdí se, že pyramida byla postavena za dvacet let Cheopsovy vlády. Rozměry základny pyramidy jsou 230 x 230 metrů. Použito je kolem dva a půl milionu skoro třítunových kvádrů a navršeno do výšky 146 metrů (dnes o devět metrů méně). Proto počítám. 20 let, to je 7300 dní, tedy 175.200 hodin, 10.512.000 minut. Když počet minut vydělím počtem kvádrů, vychází mi jeden každý kvádr položený za 4,2 minuty!!!! Neřeším denní pracovní dobu, beru prostě práci po celých 24 hodin každý den.

A pak si jen mohu představovat nepředstavitelné. Prý byly používány k přesunu dřevěné kulatiny, na kterých se třítunové kvádry posunovaly. Kolik lidí asi posunovalo k pyramidě jeden jediný kvádr? Každou hodinu muselo být dopraveno k rostoucí pyramidě 14 kvádrů. Kde se to obrovské množství dřeva bralo ? V Gíze a kolem Nilu rostou pouze palmy, jejichž dřevo je měkké, nemohlo dlouho vydržet tu rychlost dopravy kvádrů. Kolik lan muselo být používáno k tažení ? Kdo je vyráběl ? Kvádry se prý přivážely do Gízy na lodích po Nilu…. Kolik lodí plulo neustále po Nilu sem a tam ? Jak byly velké, když měly unést tu obrovskou váhu kvádrů ? Kdo opravoval poškozené lodě ?

Pokud všechna tato úžasná logistika bezproblémově fungovala, můžete spekulovat nad dalšími otázkami. Byly použity nějaké zvedací stroje ? Kolik jich kolem pyramidy stálo, když zvládaly zvednout do požadované výšky 14 kvádrů za hodinu ? Nebo byly využívány dřevěné rampy ? Kde stály a jak byly dlouhé ? Pyramida má sklon 52 stupňů ! Opět jsme u dřeva a lan.

A na závěr pár otázek k stavitelům. Kolik lidí zde pracovalo ? Kde spali, pokud pracovali na směny. Co jedli ? Kdo jim vozil potravu a připravoval ji ? Kolik pitné vody bylo potřeba ? Kdo ji zajišťoval ? A co hygiena ? Kde tito lidé vykonávali svou potřebu ? Kdo se staral o odvoz ? Ještě další otázky….. ? Mě to připadá, že po dvacet let nedělal celý Egypt nic jiného, než že stavěl pyramidu svému Chufeovi… 

A když to vše dostavěli, vrhli se hned na další pyramidu, Kefrenovu. Kefren nebo též Chafra, Khafra, byl jeden z Cheopsových synů. A na závěr pokračovali s pyramidou Cheopsova vnuka, Mikerína… Ta je sice ze všech tří pyramid nejmenší, nicméně byla obložena drahou růžovou žulou dovezenou až z oblasti Asuánu. Pro neznalé, to je více než tisíc kilometrů po Nilu !

Pracuji v logistice automobilového průmyslu více než 16 let, ale nedokáži si systém výstavby těchto pyramid před skoro pěti tisíci let vůbec představit.

Staří Egypťané po celou dobu existence své říše pečlivě zaznamenávali vše. Každoroční nilské záplavy, množství úrody, počet obyvatel, války, významné události, to vše najdete zaznamenané na zdech chrámů, na papyrových svitcích, na hliněných tabulkách, prostě všude. O stavbě pyramid nenajdete zhola nic.

Dále mi vadí absence jakýchkoliv nástrojů, pomůcek používaných ke stavbě. Sami dnes vidíte, co najdete po stavebnících v okolí stavby po jejím dokončení… Zde není vůbec nic…..Již z těchto důvodů si chci urovnat i výsledky dalších teorií. Začnu s tou, která se mi líbí nejvíce.

Nazývám ji Teorie umělého kamene.

Tato teorie vychází z výroby kvádrů přímo na místě stavby. Přímo na vznikající pyramidě. Již v 19. století byl objeven text s velmi podrobným popisem výroby umělého kamene z zhruba třiceti potřebných surovin, včetně přesného spojování vytvořených kvádrů ! Tento recept podle textu předal bůh Chnum faronu Džosérovi. Mimochodem, Džosérova stupňovitá pyramida stojí asi 15 km jižně od Gízy, v Sakkáře. Je mnohem starší než pyramidy v Gíze, ale je postavena z nepálených sušených cihel, takže i zde objevuji menší rozpor v této jinak velmi zajímavé teorii….

Při stavbě, kdy by byl kámen uměle vytvářen, by tak byla pouze potřeba voda (té je v blízkém Nilu dost a dost) a uváděné suroviny. Zde předpokládám, že jednou ze surovin by mohl být i písek, kterého je okolo nesmírné množství. Pokud by byly kamenné bloky takto vytvářeny, odpadla by veškerá logistika, doprava, tesání, vytahování bloků do výše na určené místo, jejich zasazování do sebe. Myslím, že v tomto případě by dvacet let uváděných jako doba výstavby, bylo reálných. A pokud jako stavař tahám na stavbě pouze vodu a sypké materiály, pak i chápu, že po mně nezbydou žádné nástroje nutné pro moji činnost..

Tuto teorii vyslovil francouzský chemik Joseph Davidovits, který laboratorně prozkoumal vzorky kamene z pyramid. Mimo jiné objevil vzduchové bubliny, které se v normálním kameni nikdy nenachází. Egyptská civilizace byla velmi vyspělá, proto tato teorie je pro mne číslem jedna. A to i proto, že další teorie už zasahují do oblasti sci-fi.

Tím menším sci-fi je teorie o datu stavby pyramid. Kdo je v tomto případě stavěl, to ani snad nebudu brát v úvahu. Mluví se totiž o době kolem 10.000 let před naším letopočtem…

Zde trochu odbočím k archeologickému "vědeckému" stanovení stáří pyramid na oficiálních 2500 - 2200 př.n.l. Je potvrzeno zápisem, že při Napoleonově tažení Egyptem na přelomu 18. a 19. století našeho letopočtu, sám Napoleon při shlédnutí pyramid zvolal "Vojáci, čtyřicet století historie hledí na Vás !" Vzhledem k tomu, že v této době nebylo egyptské písmo ještě rozluštěno, jeví se mi toto určení data výstavby velmi pochybné….. Takže, proč nevěřit i jiným teoriím o datu vzniku ?

A co hraje zrovna pro datum deseti tisíc let před naším letopočtem ? Za prvé to je Sfinga. Celé okolí Sfingy, včetně spodní části Sfingy samotné je při pečlivém pohledu zasaženo erozí. Vodní erozí. A voda se zde již delší dobu nevyskytuje. Podle geologů více než dvanáct tisíc let…

Další indicií vedoucí k tomuto určení data stavby je poloha hvězd na obloze. Dlouho se spekuluje o tom, že všechny tři pyramidy kopírují polohu tří hvězd v souhvězdí Orion. Tato poloha byla astronomy propočtena, že takto mohly být hvězdy ze Země vidět pouze v jediném období, kolem 10.500 před. n.l.

A do třetice. Známý řecký historik a spisovatel Hérodotos píše ve svých "Dějinách", že navštívil (v 5. století před naším letopočtem) Egypt. Egyptští kněží mu ukázali 341 soch veleknězů, tedy 341 generací trvající egyptskou civilizaci. Pokud si představíme pro jednu generaci dobu 25 - 30 let, jsme zase u doby kolem desetitisíc let př.n.l.

V posledních letech jsem se dozvěděl o existenci komplexu chodeb pod celou oblastí pyramid. Docela mě to překvapilo. Vím, že v dnešní stavitelské praxi se počítá při projektování až se 14 centimetry poklesu stavby díky nestabilitě podloží. Pyramidy podle výzkumů za celou svou dobu existence prý klesly o pouhé dva centimetry ! Dával jsem tomu za důvod nebývale pevné podloží plošiny. A nyní se dozvídám, že pod tak těžkými stavbami je skála připomínající ementál…

Kolem tohoto podzemí se v současnosti rojí ohromné množství dohadů. Tomu přispívá i přístup egyptského památkového úřadu, který nepovoluje průzkum tohoto komplexu.

Takže těch "proč" kolem pyramid spíše přibývá, než aby tomu bylo naopak… Rád bych se jednou dozvěděl více. A byl bych moc rád, aby to byla konečně pravda. Ne jen teorie.