Třeba ten profackovaný vozíčkář byl také frustrovaný.

Černě odění muži s nápisem Policie ČR na zádech se s ničím nemažou. Když se jim do cesty připlete vozíčkář, pěkně si ho mezi sebou postrkají, pár mu jich loupne nějaký ten pohlavek. Troufnou si i na mladou radikální demonstrantku. Tu pro jistotu prohodí plotem od pouliční zahrádky na stůl. Pak nemá být člověk frustrovaný !

Primátor Budějic Thoma přiznává, že regionální politici podcenili frustraci "českých" rodin. Tedy pouze těch, co bydlí na sídlišti Máj. Každý den ráno brzy vstávají do práce, celý den někde makají za pár šupů, a když odpoledne dorazí domů, potkávají ty nefrustrované, ty co se o sebe umějí postarat mnohem lépe. Alespoň co se týká sociálních dávek. No a večer a v noci, když se potřebují před dalším dnem plným frustrace vyspat, nemohou. Pro hluk. Volají a hlásí rušení nočního klidu. Málokdy to přijde někdo řešit, mnohem více práce je v centru města. A tak to postupně vzdávají. Jen ta frustrace roste.

Stačí pak jeden, na první pohled "normální všední" incident. Trpělivost je u konce. Ale co všechno se musí ještě stát, aby se přiznalo "podcenění frustrace". Musí proběhnout několikateré policejní manévry, musí být desítky osob zatčeny, zbity, "někteří i úmyslně vyprovokován k činu". Prostě ta frustrace je ještě prohloubena.

Třeba i ten vozíčkář přišel díky Drábkovi a jeho "úsporám" o část sociálních přídavků. Třeba i ta holčina, co prohodili tím plůtkem, nemohla sehnat zaměstnání a na úřadě ji odbyli... Ale měli dost času odejít...

Co když není frustrovaná pouze majorita na Máji ? Co když je ta frustrace většího rozsahu ? Je hlubší a závažnější než si kdokoliv zatím uvědomuje ?

Bude se zprvu také řešit propleskáváním a prohazováním ploty ?