Svůj důchod v Česku prožít nechci

Do dúchodu mi zbývá něco přes 18 let. V každé jiné situaci bych vůbec ve svém věku o důchodu ani chvilku nepřemýšlel. Ale vize nejisté budoucnosti (mám na mysli nyní hlavně důchodové období) mění mé zvyklosti a tudíž se tedy musím zamyslet i já. Co jsem zač ? Střední školu jsem dokončil v osmnácti letech. Nástavbové studium jsem zvládl při zaměstnání. Dva roky vojny se do odpracovaných let počítají. Pracuji tedy již 29 let. Nikdy jsem nebyl nezaměstnaný, nikdy jsem neměl ani neschopenku....

Daně, sociální i zdravotní pojištění platí můj zaměstnavatel. A vždy platili, pro jistotu jsem si to ověřil. Platím si důchodové pojištění, přispívá mi můj zahraniční zaměstnavatel.

Navštívil jsem důchodovou kalkulačku našeho MPSV, abych zjistil, co a jak. Bez nového, druhého piliře, mi kalkulačka vypočetla 10.613,- Kč, s novým dopojištěním 11.351,-. Při výpočtu jsem stál na zemi a zadal jsem předpokládané snižování důchodu v budoucnu a pouze 1,5% zhodnocení úspor. A tak mi to vyšlo "šul nul". 18 let bych dával navíc 700,- měsíčně, abych měl pak důchod o 738,- Kč měsíčně vyšší. Takže jsem na tuto možnost docela logicky rezignoval.

Ale to není to hlavní, proč píši tuto úvahu. Já mám z důchodu, stráveného v Česku, strach. Důchodci jsou totiž asi nejzranitelnější věkovou skupinou v dnešní době. No řekněte. Mladí si z nich dělají legraci ve svých blozích, musejí odolávat nejrůznějším podvodníkům, stávají se stále častěji a častěji obětí trestných činů. Zdržují v obchodech, překážejí v čekárnách u lékaře, pletou se v dopravních prostředcích, prostě, jak jsem pochopil, bylo by lépe, kdyby tu už nebyli.

A tak jsem vymyslel perfektní řešení. Před důchodem prodám svůj rodinný domek, stejně bych ho finančně z 10.613,- Kč neutáhl. Už teď platím skoro 7.000,- měsíčně energie. Opravy nepočítám. Nechce se mi ve slevách shánět základní potraviny a platit lékařům a lékárnám za každou blbost. Zdejší klima mi ve stáří stejně svědčit nebude, potraviny jsou stále jedovatější a těch zbylých 3.500,- by mi stejně na trochu důstojný život nestačilo.

Loni jsem strávil tři týdny v jihovýchodní Asii. Bylo tam nádherně. Počasí nádherné, lidé neskutečně milí. A já zjistil, že si za 100,- Kč na den mohu pronajmout bungalov u moře na pláži. A za dalších 100,- denně mám život all inclusive. To je 6.000,- měsíčně, z důchodu mi ještě 4.500,- zbyde a peníze za prodaný domek budu mít pro zdejší doktory. Ale mezi námi, při každodenním lenošení na pláži, zdravotním plavání v moři a zdejší zdravé bio stravě, zdravotníky snad ani nebudu potřebovat. A až tu jednou umřu, můj popel jednoduše vysypou do moře.

Rodinu neřeším. Děti jsem vychoval, pomohl jim postavit se na vlastní nohy. Jsou dospělé. A já také.

Rázem se mi s takovou vizí budoucnosti lépe žije. Asi se jako jeden z mála na důchod i těším. Jen doufám, aby ta naše lidská civilizace za 18 let mé plány nesemlela...