Svoboda slova v dnešní pokryteckokracii je čím dál více omezena!

Hltáme informace. Zajímá nás vše, co se kde jen šustne. Vytváříme si svůj názor. Necháváme se ovlivňovat. A hlavně, necháváme si stále více zakazovat. Pod pohrůžkou exemplárního trestu. A nevadí nám to.

S nostalgií vzpomínám na mediální "zlatá devadesátá". To byla přímo informační nádhera! Svoboda slova v pravém slova smyslu.

Stánky s novinami byly plné, názorově velmi rozdílných, titulů. Vycházely komunistické Haló noviny. Rozpačitá Mladá Fronta. Necudný NEI Report. Žádný Blesk. Žádné Dnes....

Pamatuje někdo ještě ty nádherné doby, kdy erotika měla své zastoupení v Parlamentu? kdy existovala Strana přátel piva? Myslím pořádného piva, ne nějakých těch citronových a pomerančových splašek s pěnou.

V televizi dávali místo Otázek Václava Moravce třeba Gumáky. Každý politik měl svého gumového dvojníka. Který ho parodoval. Dnes se to zdá stupidní. Ale nebyl tím na politiky tak trochu vytvářen tlak?

V estrádách na "jedničce" se vyprávěly vtipy o cikánech. A cikáni se jim smáli. Až když se přejmenovali na Rómy, začaly vznikat vtipy o blondýnkách. A já myslím, že i ty brzy ministryně práce a sociálních věcí zakáže.

Jak jsme dnes hloupí, tak jsme objektivní. Musíme poslouchat. Musíme si myslet to, co si myslet máme. Musíme držet hubu.

Za všechno se platí.

A tak platíme. Beze srandy.

Kde jsou dnes pánové Šlitr, Šimek? Grossmann?

Prosím pana Suchého, aby jim poslal vzpomínku. A vzkaz, že je moc škoda, že už tu mezi námi nejsou.

Oni totiž moc a moc schází....