Soběstačnost ve výrobě potravin může být jednou životně důležitá

Je mi docela jedno, co si kdo myslí o úmyslech Andreje Babiše, o jeho podnikání, či o jeho bohatství. Nicméně snaha koalice o podporu co největší soběstačnosti naší republiky v pěstování a výrobě potravin má asi nejenom pro mne přímo nejvyšší prioritu. Myslím, že jestli jednou budeme chtít žít, pitná voda a dostupné potraviny budou muset většině obyvatel stačit..

Nedělám si o naší budoucnosti žádné velké iluze. Při současném vývoji nejenom u nás a v Evropě, ale především po celém světě, není standard tohoto vývoje z dlouhodobého hlediska udržitelný.

A myslím, že jednou se bude muset každá země, každý národ, postarat hlavně sám o sebe. Když dojde bída na kozáky, jak říkala moje babička, cizí nepomůže.Zjednodušeně řečeno, bude nutné si nakřečkovat nějaké ty zásoby.

Místo šílené fotovoltaiky by bylo potřeba začít opět obdělávat nějaká ta pole. Vydezinfikovat sila na obilí. Zprovoznit cukrovary, jatka.

A rychle začít sušit, mrazit, zavařovat.

Bohužel bude v brzké době nutné přehodnotit i současný, pro stát, obrovsky nevýhodný stav vodohospodářství. Stát by měl bezpodmínečně opět získat nadvládu nad vodou. Pitnou vodou.

S vodou totiž budeme mít problémy dříve než se nadějeme.

Dnes máme všeho dost. Zemědělce dotujeme, aby neprodukovali, potravin máme tolik, že jich dvě třetiny vyhazujeme. Ale stačí jen trochu studovat historii. Najdeme desítky případů, kdy z megacivilizace zbyly trosky jen a jen díky náhlému nedostatku pitné vody a potravin. A to hlavně díky vlastní nepřipravenosti k řešení problémů.

Moc bych si přál, aby i naše děti měly šanci na kvalitní život. Bez jídla a bez vody to ale budou mít moc těžké.

Ale docela jsem rád, že na tuto situaci konečně někdo začíná myslet...