Jak to tak pročítám, celá řada lidí sympatizujících se sankcemi už se třese na to, jak přijde o práci po zavedení dalších sankčních opatření. Věc se má tak: Potravinářský průmyl musí zavést (pokud ji už nezavedl) zkrácenou pracovní dobu. Rusko chce, jako odpověď na sankce, zastavit dovoz aut z EU a USA. Všechny naše fabriky, co dodávají autodíly (komponenty) do vozůt této provenience, přijdou zkrátka. Plně to zasáhne letecký a zbrojní průmysl. Kroky, které podnikají banky vůči rublu, tzn. znehodnocení měny a blokování účtů, vedou k tomu, že Rusko, tak jako tak, nebude mít peníze na zaplacení našeho zboží. Vytvořili jsme si sami na sebe past, z níž není úniku. Pokud tuto situaci převedu do všem srozumitelné řeči, vypadá to takto:
Mám v peněžence 1000 Kč. Následující den je měna o polovinu znehodnocena. Nemohu si koupit zboží za původních 800 Kč, protože to dnes stojí 1600 Kč. Jdu tedy do bankomatu, abych si vyzvedl potřebné peníze na požadované zboží. Tam zjistím, že mám zablokovaný účet. Odejdu s nepořízenou. Ti, kteří se těšili, že mi prodají své zboží zjistí, že je neprodejné. Sami mi na jeho nákup sebrali a znehodnotili peníze. I když si prosadili prodej na ruském trhu, nebudou mít odbyt. Nebo ho prodají na dluh, který potom budou zpětně vyžadovat od našeho státu.
Plyn s nejvyšší pravděpodobností rozkrádá Ukrajina. Být na místě Ruska, takový plynovod vedoucí přes území megazlodějů, bych uzavřel. Plynová miliardářka Tymošenková stejně vyhrožuje Rusům atomovou válkou a zkázou. Vést potrubí takovouto zemí je hazard.
Dopady sankcí, jejichž jedna varianta se neslučuje s druhou, budou drastické. Nemá cenu si nalhávat, že když někomu znehodnotím peníze a zbytek mu zablokuji v bankách, že si ode mne něco koupí. Jak by to asi udělal?
