Politici,u kterých korupce nemá šanci,přímou demokracii nepotřebují

S názory Tomia Okamury se dá souhlasit. Ale i polemizovat. Prosazování přímé demokracie je bezesporu v dnešní době hezké. Ale zároveň se jedná o takový dvousečný samurajský meč.

Voličům by byla do rukou dána nesmírná rozhodovací možnost. Odvolat politika, který by se zpronevěřil jejich ideím.

Ale zároveň by byl politik nucen dělat pouze líbivá, populistická rozhodnutí. A který politik by riskl zavádět nepopulární opatření ? Kdo by chtěl riskovat, i při svém přesvědčení zavádět bolavé reformy, svoji kůži ? Svoji osobní budoucnost ? 

Bezesporu žádný.

Avšak to přece pak nemá se zodpovědností nic společného.

Spíše je nutné, aby zvolený politik měl důvěru voličů po celou dobu svého mandátu. Důležitější tedy pro mě je spíše snaha najít lidi, u kterých korupce a vydírání nebude mít šanci. Takové, u kterých Damoklův meč přímé demokracie nebude potřeba.

To je programový cíl, který má do budoucnosti šanci. Je náročný, těžký. Ale věřím, že i dnes splnitelný.

Pokud takoví adepti na službu vlasti budou nalezeni, není přímé demokracie potřeba.

Dnes je Česko ve stadiu, kdy může dát celé Evropské Unii lekci. Kdy je možné ukázat, že díky zkušenostem s totalitou jsme v našem myšlení dále než oni. Že jsme díky minulým strastem chytřejší. Poučenější.

A že dokážeme naši českou historii využít.

K lepšímu.