Rok 2014 je pro Ukrajinu za celou dobu její samostané existence rokem nejtragičtějším. Od roku 1991 Ukrajina nenašla svoji cestu klidu a prosperity . Rozkradena bývalými sovětskými politiky, po získání samostatnosti etablovanými na Ukrajině, postižena nebývale velkou měrou korupce a prolezlá mafiánskými praktikami neměla šanci vybudovat ani malý kousek demokracie. Natož nějaké prosperity.
Politická a ekonomická oligarchie získala krádežemi a podvody i přes občasné protesty obyvatelstva nebývale ohromné majetky.
Rozkraden a zkorumpován byl na Ukrajině naprosto veškerý ekonomický i státní sektor.
Nicméně největším problémem tohoto státu je názorová a povahová rozdílnost západní a východní části země.
Zatímco od Kyjeva na západ je společnost proevropsky založená, na východ od hlavního města obyvatelé jednoznačně sympatizují s východním sousedem. Ruskem.
Události přelomu loňského a letošního roku, následné zneužití pokojných majdanských demonstrací ke krveprolití a k násilnému převzetí moci dnešní vojenskou juntou, dovedli státní vedoucí činitelé Ukrajinu do občanské války Západ proti Východu.
Pro nás, obyvatele Evropy, je velkou tragédií, že za občanskou válkou, která dnes zabíjí tisíce civilistů i vojáků Ukrajiny, stojí a stáli i politici naši.
Ti, které my si volíme. Němečtí, polští, francouzští, své si přidali i ti čeští....
Takhle psychologicky blízko k našim rodinám a domovům válka za posledních dvacet let ještě nebyla.
Tlak Západu na Rusko, snaha o ovládnutí ruských surovin, především ropy a zemního plynu, je prvopočátkem celého ukrajinského běsnění.
Evropská Unie společně se Spojenými státy americkými se po celou dobu od rozpadu Sovětského Svazu snažila a stále snaží ovládnout ruské suroviny.
Jde především o ekonomický a hospodářský nátlak. V případě Krymu ale i o nátlak strategicky vojenský.
Tlak na bezpečnost a úmyslné vytvoření rizika střetu ruské a západní vojenské síly na malém poloostrově byl od dob pokusů o vytvoření protiraketového evropského štítu stále větší.
Zároveň přes všelijaké oligarchy, přes systém finančních a akciových burz a komoditních trhů, přes Západem vytvořený systém mezinárodních ratingových agentur, investovaly západní společnosti v Rusku miliardy.
Ne za účelem pomoci státu, který se v devadesátých letech minulého století potácel před totální destrukcí.
Vše se dělo pouze z jediného důvodu. Ovládat těžební průmysl a strategické suroviny.
Rusku byl určen status pouhého dodavatele energií pro hospodářský růst Západu.
Příkladem je i případ Chodorkovského a Jukosu.
Rusko na přelomu tisíciletí opět po letech destabilizace získalo svoji bipolární sílu.
Většina společností, zabývajících se obchodem se strategickými surovinami, tedy ropou a zemním plynem, byla Kremlem znárodněna.
A Západ se dnes Rusku mstí. Za to, že si takovouto nevýhodnou "spolupráci" nechce Moskva nechat líbit.
Dnes odnáší Ukrajina západní expanzní bezskrupulózní politiku.
Krví, bezvýchodnou budoucností a deziluzí.
PS : Toto vše je ale pouze začátek. A konec v nedohlednu...
Od úterý 5.8. najdete všechny mé dosavadní blogy týkající se Ukrajiny zde :
http://www.bezvydavatele.cz/author-book.php?Id=224
