Evropská Unie hraje čím dál tím hloupější a nebezpečnější politickou hru. Místo, aby hledala s Ruskem společnou řeč, rozdmýchává emoce a vytváří negativní postoje. Jejím cílem je především získat další "Lebensraum". Další otroky, další montovny. Další prostor pro uplatňování svých politických a ekonomických zájmů. "Hloupá" a chudá Ukrajina má sehrát podobnou roli jako Československo po druhé světové válce. Má se dobrovolně nechat morálně a hospodářsky vysát a ještě jásat a líbat bruselské hliněné nohy.
Má někdo vůbec zdání, kolik by na Ukrajině mohlo vzniknout nových fotovoltaických elektráren? Ví vůbec někdo, jak se špatně usíná strachy před budoucí energetickou nadvládou ruského medvěda?
Ten medvěd ze Sibiře Ukrajinu potřebuje. On tam kdysi postavil ropovody, plynovody, přečerpávací stanice. Investoval tam tenkrát pro svoji budoucnost. Pro budoucnost, která je založena na tom nejdůležitějším. Na přepravě energií.
Evropská Unie by dnes chtěla toto vše ovládat. Z Bruselu. Svojí politikou, svými nařízeními, doporučeními, omezeními, zákony....
Medvěd se brání. A Barosso s Rompuyem mu ten strom s včelím medem chtějí vzít. Chtějí ho porazit a ten med raději zničí. Mají v této činnosti už dost velkou praxi. Své činnosti říkají "vývoz demokracie, svobod, lidských práv".
Takovouhle omezenou politiku jsme už zažili i my. Před pár desítkami let. To bylo v době, kdy gruzínský magor Josif snil o sovětské Evropě. A jen díky předkům Barossa a van Rompuye se mu to málem povedlo.
Tenkrát mohl klidně Stalin ovládnout politicky i hospodářsky celou Evropu. Až k průlivu La Manche.
Byla to jedině Amerika, která mu to nedovolila. Pustila Stalina až k Šumavě a k pohoří Haardt. Za současnou Evropu USA zaplatily vysokou cenu. Především na životech lidí, kterým mohly být tyto následné a současné politické eskapády úplně ukradené.
Umřelo tenkrát hodně lidí. Obyčejných lidí. Skončila pak válka a lidé umírali dále. Díky politikům. Těm politikům, co si budoucnost domluvili dopředu. Asi v Jaltě...
Těm, co umírali, ale bylo ukradené, kde se ti politici domluvili na jejich šťastné budoucnosti. Oni totiž především doufali, že až ta válka skončí, že přijde konečně malé osobní životní štěstí.
Bohužel, nedorazilo. Jako vždy v historii lidstva. Stále více totiž platí rčení "o nás, bez nás".
Po nějakých padesáti letech přišel kolaps sibiřského medvěda. Na kolena ho dostal infarkt. Ze stresu. Ale přežil. Dostal se z toho. Díky tomu medu....
Dnes tomu medvědovi chtějí brát už i ten jeho lék. On ale ví, že mu před pětadvaceti lety ten med zachránil život. A tak si ho brání.
Evropská Unie, odborář Barosso a skorošlechtic van Rompuy tomu říká "vetování vztahů z postsovětskými zeměmi"....
Chtějí zakázat šašliky. Mají pifku na "Stoličnaju".. chtějí svůj vliv. Svůj větší "Lebensraum".
Chudák Ukrajina. Z jedné strany na ně tlačí evropský krtek a ze strany druhé ruský medvěd.
Já věřím, že na Ukrajině zvítězí rozum. Že nechají vedle sebe fungovat čerstvý krtinec a i ten strom s lesními včelami a medem.
Přežít se dá totiž pouze díky toleranci. Ne díky hloupým extrémům..
A mě opět nepřekvapí, až mi třeba pan Matějka znovu napíše, že Marx a Engels by ze mně měli radost :-)
Inteligence je totiž hodně zákeřná....ona neodměňuje, ona spíše trestá.
Petr Fojtík|sobota 30. listopad 2013 10:36|karma článku: 24,89|přečteno: 868 x
