- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To když ještě na východní Ukrajině panovaly úplně normální mezilidské vztahy a lidé se nepodřezávali a nestříleli se na potkání, tak si prostě jeden mladý a hezký Nikola, Ukrajinec, chlapec jak má být, našel pohlednou ruskou okatou Světlanu.
Vzali to docela hákem a za chvilku byla svatba.
Tenkrát v těch mírových dobách byly takové svatby úplně normální. Žádné Femen nevystrkovaly cecíky na protest proti proruským teroristům. Lidé se měli tak nějak i občas rádi.
No a tak ten Nikola si tu Světlanu vzal za manželku.
Večer, když celá rodina dorazila do svého dva plus jedna, se otec ženicha rozhodl, že mu dá pár rad před absolvováním svatební noci.
"Ty, Nikolo, hned jak se Světlanou dorazíte do ložnice, chytni ji těmi svými chlapskými dlaněmi a pořádně s ní mrskni na postel. To aby viděla, jak je Ukrajina silná".
Nikola chápavě kývá hlavou a maže si ruce indulonou.
"A až bude ležet na posteli, začni se před ní svlékat. Koukej jí ukázat hlavně svaly na rukou a na nohou. To aby Světlana viděla, jak je Ukrajina krásná".
Nikola stále kývá hlavou a bezmyšlenkovitě si hladí své bicepsy.
Najednou se z vedlejšího pokoje ozve starý vetchý dědeček.
"A pak Nikolko, jak říkali mí přátelé před sedmdesáti lety, použij všech těch svých "fünf gegen Willy". To aby Světlanka už konečně pochopila, jak je Ukrajina nezávislá...!"
Prostě lidé si vždy, když jim bylo z politiků ouzko, vyprávěli vtipy. I za cenu možného trestu. Ti, co se dnes tak derou zpět na výsluní, takovému vtipkování říkali i "rozvracení republiky".....
Doufám, že jsem tedy tu dnešní "politiku" alespoň trochu odlehčil :-)
Jako za starých časů.....
Další články autora |