Co je většině putna a co není putna menšině

Svým včerejším večerním článkem jsem si splnil pár dní trvající předsevzetí. Ukázat na absolutně zbytečné, nic nepřinášející emoce kolem stávajícího systému udělování titulu profesor. Zvolil jsem silnou aroganci, hodně tvrdý ironický náhled. Úmyslně. A jsem rád za výsledek. Nezklamal mne.

Nazývání jedince profesorem totiž zavazuje. Předpokládá úctu druhých a zároveň určitou úroveň nositele. Pokud tomu tak není, není co řešit.

Ale ono se řeší. Putna najednou není nikomu neznámý. Prezident s neznámým virem je vláčen médii. Obyčejní lidé si z něj utahují. Dvacetiletí studenti různých věd v Brně hulákají na prezidenta "Pozor schod..." Chovat se drze a urážlivě k prezidentovi a při svých výkřicích se schovávat v davu je svým způsobem vizitka profesorů. A zároveň vizitka společnosti, jejíž výkvětem by měli být.

Tato aféra vůbec není tak důležitá, na to, kolik času a energie se jí věnuje. Je absolutně zbytečná, nicotná. Nicméně není tomu tak. Naopak je jí přikládána nebývale velká důležitost.  Zastiňuje sociální problémy v naší společnosti, ekonomický marast, rozkrádání ve velkém, citovou vyprahlost.

Každá  většina má potřebu všímat si menšin. Neustále jim pomáhat, řešit jejich problémy a starosti, být takzvaně  tolerantní. Je to trend, moderní postoj. Ale velká chyba pro budoucnost. Je to slabost, která bývá často zneužívána.

Na tyto postoje dojely všechny v minulosti rozvinuté a vyspělé civilizace. Na ztrátu základních lidských principů. Na postupnou, pomalou degeneraci.

Věnujme se proto raději stabilitě a ne rozmíškám. Bez stability, morálky a úcty k lidským hodnotám svoboda neexistuje. Nikdy neexistovala a existovat nebude.

Doufám, že prezident Zeman si vydrží stát na svém. Budu mu fandit více než Baníku..