CIA opět hraje svoji Spygame

Konspirační teorie, tak se označují veškeré názory odlišné od oficiálních prohlášení a předem schválených názorů. Jsem velký milovník těchto teorií, proto se zde chci zamyslet nad možnými souvislostmi mezi ani ne čtrnáct dní starou aférou aktualizace tzv. Magnitského seznamu a bombovými atentáty v Bostonu.

Čečenský prezident Ramzan Kadyrov vládne své Ruskem svěřené autonomii tvrdou rukou. Role diktátora s neomezenou mocí se mu dost zalíbila. Nu, proč ne. Vynikající spolupráce s ruským prezidentem Putinem ho činí prakticky doživotním vládcem nad čečenským lidem.

Ale jádro pudla je úplně někde jinde. Základním problémem je americké zaspání v angažmá dodávek zbraní do konfliktu v Sýrii. Zatímco ruské zbraně proudí přes Čečensko do Sýrie v ohromném množství, USA tak nějak "utřely" nos. Putina si nemohou jen tak rozházet, tak to zkusí na Kadyrova. Ačkoliv v Čečně vládne již několik let, dramaticky ho začlení na seznam osob porušujících ve své gubernii lidská práva a demonstrativně mu zakáží vstup do USA. I když se tam vůbec nechystá. Putin ale není zase tak velký podrazák, aby v tom Kadyrova nechal, a tak se ozve vytvořením svého seznamu. A Kadyrov se USA nepokrytě směje. Ironicky se vyjádří, že i jeho kůň, který v USA nesmí závodit, má z těchto amerických represí větší trauma.

A najednou jsou tu bombové útoky v Bostonu, které celému světu ukazují, že teroristé z Čečenska se neštítí ničeho. Ani zabíjení malých dětí. Jeden z teroristů je zabit při zatýkání, druhý v tuto chvíli umírá. Článek píši v době, kdy je "pachatel" v nemocnici ve vážném stavu. Umře také ? Rád bych se mýlil, ale myslím, že scénář je už napsán.

Celý svět je zděšen, obyvatelé Bostonu oslavují... a Putin telefonuje Obamovi a ubezpečuje ho o budoucí těsnější spolupráci Ruska a USA v boji proti terorismu. Ozývá se i Kadyrov a distancuje se od své zainteresovanosti na bombovém útoku.

V budoucnosti očekávám úzkou spolupráci mezi Ruskem a USA. Ne v boji proti terorismu, ale v dodávkách zbraní do Sýrie. A Kadyrov? Kromě ruských státních vyznamenání určitě zanedlouho obdrží i nějaké to americké.

A my ostatní budeme stále větší ovce. Pohádky ale určitě není stále konec.