Když byl kdysi premiér Sobotka ještě ministrem financí, tak jeho jménem posílali úředníci do Bruselu pojednání o křišťálově čistém prodeji státního podílu OKD. A on o tom ani nevěděl. Dnes tvrdí, že ho asi podepisoval již zemřelý letitý ministerský odborník na státní rozpočty Janota. On sám toho totiž měl jako ministr financí až nad hlavu.
Když nesl nedávno Sobotka prezidentu Zemanovi na Hrad seznam jmen svých ministrů, měl tam tolik chyb, že by se za to měl stydět i žák "zvláštní školy". A zase odpověd byla, že na to má lidi, takové dokumenty vysoký politik ani nečte a hned podepisuje. Na to prý nemá čas.
Ale když má vybrat politického náměstka na ministerstvo dopravy, které má na povel jiná, i když koaliční, strana, tak tam je potřeba zvláštní pozornosti.
Především když "přítel z mládí" si náhodou vzpomene, že by jako personální rezerva ČSSD měl poslat životopis ředitelce kabinetu premiéra.
Premiér Sobotka zase úplnou náhodou, poněvadž toho náměstka na ministerstvo dopravy opravdu potřebuje, si sám sedne a svůj drahocenný čas věnuje listování v šanonu se životopisy.
A pak se to stalo!
Všechny ty náhody se náhodně spojily. Premiér Sobotka narazil na životopis pana Rudoleckého a vzpomněl si, že už mu kdysi tento náhodný známý svoji odbornost k výkonu funkce politického náměstka na ministerstvu přesvědčivě prokázal.
No, a je to....
Nechápu, proč do toho tak zase ti novináři šťourají. Hned za vším vidí nějakou politickou čertovinu.
Jako že pan Rudolecký, kdysi ještě jako úředník antimonopolního úřadu, pomohl schválit Sobotkovi prodej akcií OKD. A teď že má být politickým náměstkem z personálních rezerv ČSSD. když ani člen ČSSD není...
Copak ti "hlídací psi demokracie" nikdy nepochopí, že náhoda je prostě náhoda, a když má někdo na náhody jen trochu štěstí, tak že mu má být přáno?
Přitom by měla média především ocenit fakt, že náš premiér už nečeká, až mu někdo něco strčí pod nos jen tak podepsat.
Že už konečně rozhoduje zodpovědně sám za sebe.
