Černá kniha komunismu, zločiny, teror, represe - díl třetí

Hitler a jeho fašistické Německo prokázalo komunizmu medvědí službu. Celou druhou světovou válku Hitler sváděl na boj proti bolševikům, proti komunistické rozpínavosti. V důsledku dosáhl úplného opaku. Pomohl komunistům získat třetinu planety. Za cenu miliónů litrů krve. Krve obyčejných lidí. Lidí, kteří kolikrát neuměli číst ani psát. Ale bohužel žili v nesprávnou dobu na nesprávném místě... A to jsem se po napsání prvního dílu tohoto blogu dozvěděl z diskuze, že ideje komunizmu se posunuly. Že už jsou jiné. Modernější. Nevím, procestoval jsem Čínu, Vietnam, Kambodžu, Laos, byl jsem i v Rusku. Já těm polepšeným prostě uvěřit nemohu. Komunizmus je totiž pořád stejný.

Velký teror v Rusku před 2. světovou válkou, to je kapitola dějin komunizmu sama od sebe. Komunisté plnili své "plány". Příkladem může být "prováděcí rozkaz č. 00447 z 30.7.1937. Autorem je předchůdce Beriji. Ježov. Rozkaz počítá se zatčením 259450 osob. Z nich bude 72950 zastřeleno.

Již během srpna byly kvóty navýšeny o 22500 zastřelených a o 16800 internovaných v gulazích. V lednu 1938 se plány opět překračovaly. O 57200 osob, z toho mělo být 48000 popraveno.

Likvidováni byli všichni. Němci, Poláci, Japonci, Rumuni, Finové, Litevci, Estonci, Lotyši, Řeci, Turci. Asi bych musel vypsat všechny národnosti, které byly nějakým způsobem v Sovětském Svazu zastoupeny.

Malý příklad z Ukrajiny. V roce 1938 byl jmenován do čela Komunistické strany Ukrajiny "nějaký" Nikita Chruščov. To je ten, co se za pár let stane velkým přítelem československého lidu. Poté, co umře ten, kterému jako jedinému komunisté kult osobnosti neodpustí...

Tak jen za tento rok bylo na Ukrajině uvězněno 106000 osob, většina byla popravena. Slabou útěchou nekomunistům mohlo být, že z 200 členů Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny přežili tři... Dá se tedy říci, že Chruščov si svoji kariéru vybudoval na mrtvých soudruzích. Stále mě udivuje ta jednohlasná propagace světlých zítřků.

Nepopravovaly se jen národnosti. Popravovala se inteligence. Vědci, lékaři, inženýři, historici. A v době největšího ohrožení Hitlerovým nacismem i důstojníci armády. Pokud se tedy dnes hovoří o minimálně dvaceti milionech mrtvých Rusů z období Velké vlastenecké války, bezpochyby si svůj tragický díl  vzala i tato statistika:

Těsně před napadením Sovětského Svazu Hitlerem byli při armádní "rekonstrukci" pozatýkáni, uvězněni nebo popraveni :

3 maršálové z 5, 13 armádních generálů z 15, 8 admirálů z 9, 50 generálů armádního sboru z 57, 154 divizních generálů z 186, 16 komisařů armády ze 16, 25 komisařů armádního sboru z 28.

Zatčeno, či propuštěno z armády bylo v letech 1937 - 1938 celkem 35020 důstojníků armády.

Je možné dnes pouze přemýšlet o tom, jak dlouho by trvala druhá světová válka nebýt těchto čistek. Ale zase na druhou stranu není možné opominout fakt, že nebýt této sovětské armádní destrukce, mohla být po válce komunistická celá planeta... to je to co by, kdyby...

Každopádně máme rok 1945. Druhá světová válka skončila. Mesiáš Hitler je mrtev, do Československa se stěhuje Mesiáš Stalin.

Začíná jedno z nejdepresivnějších období pro střední Evropu. Období, na které ještě dnes vzpomíná šestina českých voličů se slzou v oku. S nostalgií a s přesvědčením, že to byla jejich doba. Doba štěstí, radosti, jistoty a stability...

Doba, která tyla z kostí těch, o kterých píši dosud v tomto blogovém seriálu.

Nebýt totiž všech těch popravených, mučených, zotročených, komunisté ty socialistické výdobytky vůbec k dispozici neměli.

Komunizmus - to je idea postavená na mrtvých. Na kostech těch, kteří si dovolili nesouhlasit....