Arogance cikánská nebo politická. Vždyť je to úplně stejné.

Arogance je pořád jenom arogancí. Je úplně jedno, jaké má přídavné jméno. Může být cikánská, může být politická. Vždy se jedná o povýšené přezírání druhých nebo zlehčování vykonaného skutku.

Už jsem na idnes napsal pár stovek blogů. Hodně jich bylo arogantních. Ano, zlehčuji a zesměšňuji různé situace a skutky, které se denně stanou. Vím o tom a konám tak úmyslně.

Reakci na svoji aroganci taktéž očekávám. Diskuze kolikrát stojí za to.

To samé očekávají od svého arogantního chování i ostatní. Cikáni nebo politici. Úplně jedno. Chovat se arogantně je dnes in. A nejlepším výsledkem je prezentace v médiích.

Poslanec Věcí Veřejných Chaloupka požaduje reakci na arogantní vyjádření otce ženy, která v Duchcově kopala do ženy druhé. Nic se přece té gadžovce nestalo, tak o co jde, nechápe pozdvižení cikánský vajda.

Staré časy jsou pryč. Pamatuji staré cikánské muže, kteří měli u svých soukmenovců ohromnou autoritu. Co řekli nebo udělali bylo svaté. Dnes se nacházejí na pomyslné periférii. Nové generace žijí jiným životem.

Ten samý vývoj probíhá v celém státě. Začínají politici. Arogantní chování a přehlížení lůzy, která je dobrá pouze jednou za pár let, je zažitým systémem. Vítězem je mamon.

Cikáni se přizpůsobují. Dělají úplně to samé, co vidí denodenně ve zprávách na Nově.

Tak čemu se divíme ? Za co se vlastně bojuje ? Za přivlastnění si arogance pouze pro sebe ? Ať si raději každá většina a menšina nejdříve zamete před vlastním prahem a pak teprve bude možné smysluplně jednat. Jiné řešení nebude.