Dnešní snímky jsem pořizovala ve druhé polovině srpna 2020. Ten den panovala tak hustá rosa, že jsem brzy měla boty i ponožky tak mokré, že bych je doslova mohla ždímat.
První část svého putování jsem však procházela po zpevněných komunikacích osady Celné, která se choulí pod nedalekými Studeneckými skalami a je součástí obce Těchonín.
Celné (německy Zöllnei) leží v nadmořské výšce 500 metrů n. m. a první historická zmínka o něm je z roku 1574. V roce 1960 bylo připojeno k sousednímu Těchonínu. Avšak ještě v roce 1927 bylo z více než 460 obyvatel sto procent německé národnosti.
Ačkoliv je to malá osada, má poměrně rozlehlý katastr. Já jsem tehdy v srpnu procházela hlavně údolím Tiché Orlice, která tudy protéká, a proto tu nenajdete např. Celenský Kříž, který je umístěn vysoko nad zástavbou Celného a má mnohem blíže ke Studenému.
Na území osady se nalézá Přírodní park Orlice (zřízený roku 1996) a Suchý vrch - Buková hora (zřízen roku 1987). Celné má vlastní památník obětem 1. světové války, nádhernou a tvarově zajímavou kapli sv. Jana Nepomuckého při silnici II/311 z roku 1825. Naskytla se mi zcela nečekaná příležitost podívat se dovnitř, když jsem si ji fotila zvenku, a tak Vám někdy nabídnu i fotografie interiéru. Také drobných sakrálních památek tu najdete slušné množství.
Protože snímků je mnoho, a proto je rozdělím na dva díly, nechám si i další informace na příští týden. Dnes začneme u autobusové zastávky a skončíme u jedné z chaloupek, kterých je na Celném dost a jsou moc krásné.
Zavzpomínali jste si se mnou na léto? Jestli ano, jsem ráda, pokud ne, třeba někdy příště. Mějte se krásně a na viděnou příští neděli u druhého dílu.
