Na Vesmíru? Ano, čtete dobře. Kostel sv. Matouše a jeho bezprostřední okolí, které Vám představím v třídílném miniseriálu, se skutečně nachází na Vesmíru.
Nikoli ve vesmíru, ale v sousedství Diecézního centra života mládeže Vesmír diecéze Hradec Králové v Jedlové v Orlických horách. I přesto si ale můžete hrdě říci, že jste navštívili vesmír, a to, aniž byste k tomu potřebovali nějaký speciální kosmonautický výcvik, spoustu peněz, či cokoliv dalšího.
Poprvé jsem toto úchvatné místo s nezaměnitelným geniem loci, které mi v mnohém připomíná nepříliš vzdálený Neratov, navštívila během své dovolené v září 2013. V ten den nebylo zrovna moc pěkné počasí, spíš oblačno, jen sem tam se ukázalo sluníčko. Navíc jsem tehdy neměla mnoho času. A tak jsem si logicky přála navštívit Vesmír znovu.
Došlo na to koncem srpna loňského roku, za krásného, jasného počasí, a tak jsem si tuto druhou návštěvu opravdu užila. Své putování jsem začala hluboko dole pod kostelem, v osadě Jedlová v Orlických horách, spadající pod obec Deštné v Orlických horách, v údolí řeky Bělé.
Přede mnou se tyčil prudký kopec, který jsem znala z první návštěvy. Tentokrát jsem to vzala vyjetými kolejemi po louce, nikoli po značené, červené turistické trase, která mi přišla delší, ale přímo nahoru. Stoupání je to opravdu prudké, na 800 metrech činí převýšení cca 112 metrů. Nicméně tato námaha byla odměněna famózními výhledy směrem na Plasnický Špičák, Kamenný vrch, hlavní hřeben Orlických hor a okolí Deštného. Ovšem zdaleka nejlepší to je přímo od kostela.
Sv. Matouš leží v nadmořské výšce zhruba 713 m n. m. Jeho stavba byla zahájena 26.5.1737 a ukončena 29.10.1741. Po dostavbě byl vysvěcen karmelským převorem Františkem Martinem. Už po sto letech své existence, roku 1833 vyhořel, za dva roky poté byl obnoven. Protože se Jedlová nachází blízko hranic, žilo zde mnoho německých obyvatel, kterým tento kostel před 2. světovou válkou sloužil. Jedlová tehdy byla domovem 650 obyvatel.
Po válce a odsunu původních obyvatel byl kostel i s přilehlým hřbitovem poničen a uzavřen roku 1958. Následkem toho chátral až do roku 1993, kdy byly zahájeny jeho opravy. V září 1994 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek České republiky. Další opravy následovaly od roku 2015.
Když jsem zpocená dorazila nahoru a posadila se k jednomu stolu s princeznou Kačenkou, vládkyní našich hor, užívala jsem si ty výhledy, ale zároveň mě překvapila dřevěná křížovka kousek ode mě, a ještě víc samoobslužný minibar, obojí naleznete na mých snímcích.
Příště společně obejdeme kostel, letmo nahlédneme do interiéru a podíváme se na hřbitov. Mějte hezký týden, a ať Vás v něm potká hodně pěkného!
