Paměť národa Východní Čechy připravila putovní výstavu příběhů pamětníků z Královéhradeckého kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami 20. století.
Díky podpoře Královéhradeckého kraje a zapojených měst, bude výstava postupně představena v sedmi městech. Poprvé se výstava otevřela 22. května na náměstí T. G. Masaryka ve Vrchlabí a po měsíci se přesune do Hořic. Výstava na dvanácti panelech představuje osm pamětníků i mnohaletou práci neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměti národa.
„Venkovní expozice má za cíl upozornit na autentické osudy lidí, kterých se oba totalitní režimy dotkly a významně tak ovlivnily jejich životy. “, říká Tomáš Heller, ředitel Paměti národa Východní Čechy. Vybrané příběhy korespondují jak s hlavní myšlenkou odporu proti totalitnímu režimu, tak s místy, kde bude výstava instalována. Osudy představených pamětníků jsou tak svázány s městy jako Jaroměř, Hradec Králové, Dvůr Králové, Dobruška či Trutnov, kde výstava v prosinci ukončí svou pouť.
Dokumentaristé Paměti národa natočili vzpomínky dnes již tisíců pamětníků, z nichž je jen několik představeno na putovní výstavě „Z totality do totality“. Jsou mezi nimi disidenti a účastníci třetího odboje Jana Jüptnerová a Karla Charvátová. Perzekvovaní sportovci Pavel Zeman a Josef Wolf, či Hana Kleinerová, jedno z Wintonových dětí nebo druhoválečný hrdina Jan Plovajko a další. Jejich kompletní příběhy jsou publikovány v archivu Paměti národa. Jednotlivá vyprávění pamětníků budou také představena v Magazínu Paměti národa a průběžně publikována v Deníku.
Královéhradecký kraj si ve 20. století prošel těžkými zkouškami. Jeho obyvatelé zakoušeli obsazení Sudet, Protektorát, divoké vyhánění Němců, komunistický teror atd. Jednoduché nebyly ani návraty, ať již po skončení 2. světové války či po 17. listopadu 1989. Přesto a právě proto zde žilo a žije mnoho výrazných osobností a vzpomínkami nabytých pamětníků. Nejsou to často příjemné zážitky, ale o to důležitější je o nich vyprávět a podat přímé svědectví dalším generacím. „Únor 1948 završil snahu československých komunistů. Nová totalita se začala naplno projevovat a svými diktátorskými postupy se často vyrovnala té nacistické. Upozorňujeme na osudy lidí, kteří na vlastní kůži zažili nespravedlnost a krutost totalitních režimů a jsou ochotni o nich vyprávět “, dodává Tomáš Heller.
