Dobrovolné spolky často tvoří společenský, sportovní i jinak aktivní život ve městech a obcích. Nyní se častokrát velmi těžce probouzejí po epidemiologické situaci k aktivním životu.
Bez nich by byl život pro nás všechny mnohem chudší a nepestrý. O rozhovor na toto téma jsme požádali bývalého hejtmana a nynějšího zastupitele Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána.
Jak vy nahlížíte nyní na dobu po covidu?
Dobu po covidu, o které dnes stále více hovoříme a kterou stále více vnímáme a žijeme, je nutné pojímat v celé šíři. Tato doba není pouze o diskuzi o opaření vůči covidu, ať by byly plošná či lokální, ale ani nesmí být diskusí o tom, co je dražší a co je nedostatkové. Také by společnost neměla hovořit pouze o investicích do železa, betonu, asfaltu a cihel. Je to jistě důležité, naše infrastruktura, státní i infrastruktura samospráv si to zaslouží, jinými slovy, má smyls investovat do nemocnic, do škol, silnic nebo do sportovišť. Ale nesmíme zapomínat na lidi!
Jak vy vnímáte nynější situaci dobrovolných spolků a jak je možné jim co nejvíce pomoci?
V našich obcích a je jich v kraji 448, žijí lidé, kteří vykonávají spolkovou činnost, bez které by, sice mnohdy krásná místa, byla jen skanzenem bez života. Naše obce nesmí být jen noclehárny, kam lidé přijedou přespat a víkendu se uzavřít do své „bubliny“.Obce, velké i malé, vždy žily díky nadšení jejich obyvatel. Nesmíme tedy zapomínat na činnost dobrovolných hasičů, myslivců, rybářů, zahrádkářů, ale i ochotníků a všech, kteří se jakýmkoliv způsobem podílí na životě své obce. Společenský a kulturní život tedy nesmí být pouze ve velkých městech, ale i v malých obcích. Obce a kraje by měly právě spolkovou činnost podporovat, podporovat ji nejen verbálně, ale i finančně a materiálně. Právě finanční podpora je nyní velmi důležitá. Spolky neměly v covidové době možnost si přivydělat pořádáním společenských akcí, např. plesů a jiných. Tedy obce a kraje nemají jen slibovat, ale konat a finančně a materiálně činnost spolků podporovat. Tato podpora je nutná i z důvodu generační obměny v jednotlivých spolcích. Přece nechceme, aby spolky, které mají desetiletí dlouhé tradice, mnohdy více než sto let, zanikly. Bez této podpory se vytratí veškerý společenský život a kultura, jako je především komunitní a spolková činnost. Bez toho se vytratí život z celé krajiny. Co nám pomohlo přečkat covid, bylo semknutí lidí, semknutí komunit a jejich vzájemná pomoc a nyní tuto pomoc musíme spolkové činnosti vrátit a podpořit spolky a sdružení v našich obcích a krajích a pomoci se navrátit společnost do původních hodnot.
